Rozmlouvání kratochvílné a užitečné Střídmosti s Opilstvím. Střídmost ukazuje, že Opilství velikým hříchem jest, a začínají takto:

Opilství.

Kterak jest to, že někteří kněží neničko tak hrubě na ožralství dorážejí a těžkým hříchem je býti praví?

Střídmost.

Že proti opilství kněží káží, činí to náležitě, poněvadž jest ožralství hřích veliký a od Pána Boha vysoce zapověděný, vydávaje na ně hroznou bídu. U Ezaiaše proroka v 5. kap. řka: Běda vám, běda, kteříž vstáváte ráno k opilství, abyšte pili až do večera a vínem hořeli, housle, smyčec, buben, pišťalku a víno na kvasích vaších majíce. Dílo pak boží kdy vyhledáváte? Ale že často proti opilství káží a lid od něho odvozují, děje se to také slušně a spravedlivě, nebo ožralství jest mrzuté a Bohu převelice ohyzdné, od něhož i svatý Pavel vnuknutím Ducha sv. přísně odvozuje (v 1. Korin., v 5. a v 6. kapitole), kdež dí: Neopijejte se vínem, v němž smilstvo jest, neb ožralci, smilníci, cizoložníci královstvím božím vládnouti nebudou.

Ač tomu již mnozí místa dáti nechtějí a nevěří, aby opilství mělo býti hřích, nýbrž za moudrost a ctnost chvalitebnou je drží, jakž se to obyčejně spatřuje, že ti chváleni a za poctivé držáni bývaji, kteříž mnoho píti mohou a splniti uměji a v tom ustavičnou zvyklost mají. A zase: Ti v posměchu a v lehkosti zustávají, kteříž při kvasích píti dobře neumějí, aneb s jinými takovými ožralci v tom se srovnati nechtějí.

Protož jest potřebí, a jsou tim všickni kněží podlé povinnosti a ouřadu svého od Boha zavázaní, aby proti takovému neb jinému hříchu, což najvíceji mohou, žehrali a lid z toho trescíc vyvozovali, mohli-li by kteří ještě od toho odvedení a získání býti, aby v den poslední soudný vymluvy neměli, že před tím vystříháni nebyli.

Opilství.

Tehdy jeden nemá nic jísti a píti?

Střídmost.

Jísti a píti zapovědíno žádnému není, než toliko obžerství a ožralství se zapovídá.

Opilství.

Proč jsou pak ty věci od Boha stvořený, když jich užívat nemáme?

Střídmost.

Však toho žádný nemluví, by se ty věci užívati neměly, nebo pravé užívání věcí potřebných není zapovědíno, ale zbytečné ploutvání, daremné rozlívání a nemírné užívání darův božích.

Opilství.

I tím spůsobem, když máme na míru jísti a píti, musíme tehdy všickni co oni kartousové býti, nebo oni také přes vyměření masa nejedli a vína nepili?

Střídmost.

Kterak? A proč? Ty se domnívaš snad, že proto naší kněží k pravému a střídmému užívání darův božích lidi vedou, jako by to