Nebo takež sú činili prorokóm jich otci. L6,24 Ale běda vám, bohatci, jenž jmáte v světě utěšenie své. L6,25 Běda vám, ješto jste syti, nebo budete lačni. Běda vám, jenž sě veselíte a smějete sě nynie, nebo budete plakati a žalostiti. L6,26 Běda vám, když vám blahati budú všichni lidé, nebo takež sú činili křivým prorokóm jich otcové.“
L6,27 „Ale já vám pravi, ješto slyšíte: Milujte své nepřátely, dobřě jim čiňte, kto vás nenávidie. L6,28 Blahajte těm, kto vás zlořěčie, a modlte sě za ty, ješto vás hanějí. L6,29 A kto tě udeří po líci, obrať jemu druhé. A ktož vezme s tebe oděv, také jemu nebraň sukně. L6,30 A každému prosíciemu daj sě, a ktož co tvého vezme, neupomínaj jeho z toho. L6,31 A jakož chcete, by vám učinili lidé, takež i vy jim učiňte. L6,32 A milujete li ty, ješto vás milují, kteraká jest vám milost? Nebo i hřiešníci milují sě milujícé. L6,33 Pakli dobřě činíte těm, ješto vám dobřě činie, kteraká jest vašě sláva? Nebo takež i hřiešníci činie. L6,34 A když pójčíte komu co, ot něhožto sě nadějete zasě vzieti, kteraká jest vašě sláva? Nebo i hřiešníci hřiešným pojíčejí, aby zasě takéž vzěli. L6,35 Ale vy milujte své nepřátely a dobřě jim čiňte a pojíčejte, ničehož za to sě nadějíce, i bude vašě mzda mnohá a budete synové Vrchnieho, nebo on jest dobrotiv nevděčným i zlým. L6,36 Protož budete milosrdní, jakož váš otec milosrdný jest.“
L6,37 „Neroďte súditi a nebudete súzeni. Neroďte otsuzovati a nebudete otsúzeni. Otpusťte a bude vám otpuštěno. L6,38 Dávajte a bude vám dáno, mieru dobrú, vrchovanú, stlačenú i osutú dadie v záhubie vaše. Nebo túž měrú, jížto budete měřiti, bude vám otměřeno.“ L6,39 I povědě jim příklad: „Zdali móže slepý slepého voditi? Však by oba v jámu upadla. L6,40 Nenie učedlník nad mistrem, ale každý bude svrchovaný, bude li jako jeho mistr. L6,41 Čemu vidíš suk v ocě bratra svého, a břevna, ješto jest v tvém ocě, nesnábdieš? L6,42 A kterak móžeš řéci bratru svému: [Bratře]text doplněný editorem[254]Bratře] Frater lat., nemá Kyas, ponechaj, ať vyvrhu suk z tvého oka, a sám v svém ocě břevna nevidíš? Licoměrníče, vyvrž dřieve břevno s svého oka a tehdy opatř, aby viděl suk vyvrci z oka bratra svého. L6,43 Nebo nenie dobré dřěvo, které nese zlé ovotce, ani jest zlé dřěvo, ješto nese dobré ovotce. L6,44 Nebo jedno všelikaké dřěvo z svého ovotcě bude poznáno. Však na trní nečeší fíkóv ani na chrástu hroznóv zbierají. L6,45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdcě svého vynosí dobré a zlý člověk ze zlého pokladu vynosí zlé srdcě svého. Nebo z obižnosti srdečné usta mluvie. L6,46 Co mě vzýváte: Hospodine, hospodine, a nečiníte, což já vám káži?“
L6,47 „Všeliký, ktož přijde ke mně a slyší mú řěč i činí to, ukáži vám, k tomu jest přirovnán. L6,48 Přirovnán jest k člověku kopajíciemu dóm, jenž kopa hluboko a položi základ na skále. A když sě jest povodeň učinila, přiřinula sě jest řěka k tomu domu, a nemohla jím hnúti, že jest byl založen na silné skále. L6,49 Ale ktož slyší, a nečiní, přirovnán jest k člověku dělajíciemu svój dóm na zemi bez základa, naňžto když sě jest řěka přiřítila, inhed jest padl. I stalo sě jest veliké obořenie toho domu.“
VII.
L7,1 A když doplni všěcka svá slova v uši sboru, vjide do Kapharnaum. L7,2 Tehdy panošě jednoho setníka, zle sě maje, bieše bliz k smrti, a svému pánu bieše vzácen. L7,3 A když uslyšě o Ježíšovi, posla k němu starosty židovské, prosě jeho, aby přišel a spasil jeho panoši. L7,4 Tehdy oni, když přijidechu k Ježíšěvi, prosiechu jeho pilně řkúce jemu, že jest dóstojen, aby jemu to učinil, L7,5 neboť miluje náš
