vjíti v úzká vrata. Neboť pravi vám, že mnozí budú chtieti vjíti, a nebudú moci. L13,25 A když vejde hospodář a zavře dveřě a vy stanete vně a vztlučete ve dveřě a řkúce: Pane, otevři nám! An otpověda die vám: Neznám vás, otkud jste. L13,26 Tehdy budete řéci: Jedli smy a pili smy s tobú a učil si v třiedách a ve školách našich. L13,27 I die vám: Neznám vás, otkud jste. Otstupte ote mne, všichni strójcě nebo skutečníci zlostní, L13,28 tu, kdež vám bude pláč a škřehot zubóm. Nebo uzříte Abrahama a Izáka a Jakuba i všěchny proroky v králevství božiem, a sami budete ven vyhnáni. L13,29 A přijdú ote vzchoda sluncě i ot západu i ot puol noci i ot poledne a budú kvasiti v králevství božiem. L13,30 A tuť budú poslední, ješto byli první, a budú první, ješto byli poslední.“
L13,31 Téhož dne přistúpichu k němu kteřís duchovníci řkúce jemu: „Vyjda beř sě pryč, neboť Herodes chce tě zabiti.“ L13,32 I vecě jim Ježíš: „Děte a povězte té lišcě, že jdu a vymietám běsy a spasenie konám dnes a zajtra a třetí den dokonám. L13,33 Ale však musím dnes i zajtra [i]text doplněný editorem[630]i] et lat. pozajtří choditi, nebo neslušie proroku zahynúti kromě Jeruzaléma. L13,34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto zabíjieš proroky a kamenuješ ty, ješto jsú k tobě posláni, kolikokrát sem chtěl sebrati tvé syny jako pták své hniezdo pod křídla, a nerodil si! L13,35 Aj toť, váš dóm ostane vám pust. A já vám pravi, že mne neuzříte viece až dotud, doňadž nediete: Blahoslavený, jenž jest přišel ve jménu hospodinovu.“
Čtrnádctý rozdiel tento
L14,1 I stalo sě jest, když vjide v dóm jednoho kniežěte duchovníkóv v sobotu, aby jedl chléb, a oni jeho snábdiechu. L14,2 A tu kterýs člověk bieše, maje nemoc telovodnú, před ním. L14,3 A otpověděv Ježíš, vecě k dospělciem v právě a k duchovníkóm řka: „Jest li lzě v sobotu uzdravovati?“ L14,4 Tehdy oni pomlčěchu. Ale on nazdvih jej, i uzdravi jeho a pusti jej. L14,5 A otpověděv Ježíš, vecě jim: „Kterého z vás osel nebo vól upadne v studnici, a zdali jeho inhed nevytiehne v sobotní den?“ L14,6 I nemožiechu jemu k tomu otpověděti ničehož.
L14,7 I mluvieše ku pozvaným tento příklad, snábděje, kterak prvnie seděnie vzvolijí, řka jim: L14,8 „Když budeš pozván na svatbu, nesědaj na prvniem miestě, neboť snad ctnější tebe pozván jest od téhož, L14,9 aby nepřijda ten, jenž jest tebe pozval i onoho, řekl by tobě: Daj tomuto miesto, a tehdy počneš s hanbú poslednieho miesta hledati. L14,10 Ale když budeš pozván, jdi a sědni na posledniem miestě. Pak když přijde ten, ješto tebe pozval, die tobě: Přieteli, posěď výše. I bude tobě sláva mezi všěmi kvasiteli. L14,11 Nebo každý, kto sě výší, bude ponížen, a kto sě níží, bude povýšen.“
L14,12 I vecě k tomu, jenž bieše jeho pozval: „Když činíš oběd nebo večeři, nezov svých přátel ani své bratří ani rodičiev ani súsědóv ani bohatých, neboť by snad oni tě otezvali, a to bude tvá odplata. L14,13 Ale když činíš kvas, svolaj chudé, mdlé, belhavé i slepé, L14,14 a tak budeš blažený, nebo nemají oni tobě čím otplatiti, ale bude tobě otplaceno [v]text doplněný editorem[647]v] in lat., nemá Kyas vzkřiešení spravedlných.“
L14,15 To když uslyšě jeden z těch kvašan, vecě jemu: „Blažený ten, kto bude jiesti v králevství božiem.“ L14,16 A on jemu vecě: „Kterýs člověk učinil velikú večeři i pozval mnohých. L14,17 I poslal jest svého panoši hodinu večerní, aby řekl pozvaným, aby přišli, nebo již jest všecko dospělo. L14,18 I jěchu sě všichni spolu omlúvati. Prvý vecě [jemu]text doplněný editorem[649]jemu] ei lat., nemá Kyas: Kúpil sem ves i mám potřěbu v ni jíti a ji ohlédati, proši tebe, omluv mě. L14,19 A druhý vecě: Kúpil sem patera jha volová i jdu, chtě jich pokusiti, proši tebe, omluv mě. L14,20 A jiný
