Dionysius Cato

Kato

12°

Reedice časoměrného překladu sbírky pozdněantických distich etického obsahu, práce Jana Amose Komenského (1592–1670), obohacená o doplňky, které patří k raným projevům literární historie, poetiky i reflexe gramatikografické tradice.

Původní soubor mravoučné poezie, nazývaný Disticha Catonis, byl ve středověku vztahován k Marku Porciu Catonovi (234–149 před Kristem) nebo k stejnojmennému politikovi a filozofovi pozdní republiky označovanému „Utický“ (95–46 před Kristem), ale pochází od blíže neznámého autora z 3. nebo 4. století. Kombinace poetické formy, stručnosti, jazykové nekomplikovanosti a nabádavého obsahu napomohla, že se text používal ve středověku jako vhodná učebnice latiny. V novověku se text vydával i překládal, v českojazyčném i německojazyčném prostředí opakovaně (srov. Zatočil 1952; o staročeském překladu a převodech Jana Mantuana Plzeňského z roku 1518 a Pavla Aquilinata Vorličného z roku 1558 Hrabák 1959: 416 /kapitola Antonína Škarky/; Voit 2017: 89 /HHöl 9/).

Časoměrný překlad tohoto latinského textu pořídil ve 20. letech 17. století Jan Amos Komenský a vydal ho v exilu v Amsterodamu 1662 (evidence tisku, u kterého se nedochoval žádný exemplář: K01496; edice Milana Kopeckého, Martina Steinera a Antonína Škarky, která vychází z Rosova vydání 1670 a bere ohled na dochovaný částečný opis původního tisku: Komenský 1983: 171–212). Stejný překlad Catona zařadil do své mluvnice češtiny i Pavel Doležal (DolGram1746). V Praze vydal Catona Václav Jan Rosa, jednak samostatně (K01497), jednak v přepracování ve své gramatice (RosaGram1672: 488–505).

Hlavní součástí knihy, deklarovanou v titulu, je reedice tohoto comeniovského časoměrného Catona (Moudrého Katona mravná poučování, s. 1 až 26; úprava jako v Čechořečnosti (RosaGram1672).

Následuje celek dalších časoměrných veršů převzatých z Čechořečnosti, některé z nich lze sledovat až ke Komenskému:

— Následují rozdílný zpěvomluvy český: s. 26 až 33 (RosaGram1672: 506–509; srov. Přídavek Distichů, Komenský 1983: 191–197);

— Rosova skladba Pastýřské rozmlouvání o narození Páně: s. 33 až 39 (RosaGram1672: 509–512);

— Bájka o vlku a jehňátku: s. 39 až 41 (RosaGram1672: 512);

— Následující zpěvomluvy jsou ex prima ecloga Virgilii: s. 41 až 43 (RosaGram1672: 512n.);

— ukázky z časoměrného překladu knihy Žalmů: s. 43 až 49 (RosaGram1672: 513–516; edici tohoto Komenského přebásnění připravili Milan Kopecký a Antonín Škarka: Komenský 1983: 213–290);

— Následují některé epigrammata…: s. 49 až 52 (RosaGram1672: 516n.);

— Následují některé mravopisy…: s. 52 až 56 (RosaGram1672: 517–520).

Následuje blok textů, které se tematicky přimykají k časoměrné poezii a literárním zájmům Komenského i Rosovým v této oblasti. Zčásti jsou převzaty odjinud:

— Krátká správa, kterak a dlé jakých pravidel Čechové v jazyku českém v tyto časy komedie skládají a k spatření vydávají některé mravopisy… (česky): s. 57 až 63; v této části najdeme odkaz na Balbínova Verisimilia jako vzorovou poetiku (s. 57; Balbín 2006), rady o sestavování a provozování her, doklady konkrétních produkcí (s. 62) i odkazy na DrachGram1660, KonsLima1667 a RosaGram1672 jako teoretické práce o časoměrné poezii (karmina); výklad je rozdělen do pěti kapitolek;

— výtahy dvou konkrétních her (Žalostné Vale anebo Vlastislav, s. 63 až 68; Bellum religionis, s. 68 až 70; druhá z her, pojednávající o hádce Prahy a Hnězdna o ostatky svatého Vojtěcha, byla prý provozována v Praze v přítomnosti nějakého polského šlechtice);

— Notitia de poësi Boëmica poëtisque Boëmis ac Slavis… (latinsky): s. 70 až 87; část zahajuje humanisticky učený, o starověké autory opřený „slavistický“ výklad o počátcích poezie (na s. 77 je odkaz i na píseň Hospodine, pomiluj ny); dějiny české poezie jsou tu dovedeny po Paukarovy Pustiny svatojánské z roku 1670 (K06931, možná jen rukopis, dílo je známo právě odtud); jako na předchůdce v teorii časomíry se opět odkazuje na DrachGram1660, KonsLima1667 a RosaGram1672, navíc i na JanditGram1704 (s. 83 a 84; Jandita uvádí jen jako instructor aulicus, dvorní učitel); podle autora se plní dávný Veleslavínův sen o přijímání klasiků do domácí literatury (s. 86; srov. Koupil 2018: 270n.);

— O nohách poëtyckých (česky): s. 87 až 96 (RosaGram1672: 481–487); na konci převzaté pasáže je seznam básnických jmen antických bohů;

— O rytmu aneb o stejnopádku (česky): s. 96); po předchozím výkladu o časomíře je doplněn stručný výklad principu rýmování i s jednoduchou teorií rýmu sledující poslední dvě slabiky veršů;

— Regulae de quantitate (latinsky): s. 97 až 105;

— Rozepře neboližto Controversiae českých grammatiků (česky): s. 105 až 114 (reprint: Koupil 2015a: 163–174; srov. komentovanou edici: Valášek 2005: 136nn.);

— Grammaticae Boëmicae… (latinsky): s. 114 až 116 ; seznam starších mluvnic rozšiřující stručný náčrtek v JanditGram1704, s. 165n.

Vzhledem k existenci vzájemného odkazu (JanditGram1705, s. 176, odkazuje se tam na s. 97) a výrobní samostatnost považujeme sice tuto knížku za samostatnou, ale autorsky ji vzhledem k tematickým shodám, podobným pramenům a zájmům i shodnému kompilačnímu stylu lze připsat stejnému původci nebo aspoň tvůrcům dobře koordinovaným. Vzorem jsou autorovi hlavně gramatici 17. století, superlativy čteme zvláště o Rosovi (s. 111).

Pro sazbu latinského textu se používá antikva a vyznačovací polokurziva, pro český výklad a příklady švabach a fraktura.

• [Cato] Učení dobrých mravů od mudrce Katona vydané. [Praha, 1705]. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 45 F 31/adl.1), dostupná z WWW: <viz zde>
• [Cato] Učení dobrých mravů od mudrce Katona vydané. [Praha, 1705]. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 G 21), dostupná z WWW: <viz zde>
• [Cato] Učení dobrých mravů od mudrce Katona vydané. [Praha, 1705]. Fotokopie tisku Strahovské knihovny, Praha, sign. FK II 112/a, dostupné z WWW: <viz zde>

• Balbín, Bohuslav. Rukověť humanitních disciplín = Verisimilia humaniorum disciplinarum. Ed. Olga Spevak, přel. B. Ryba a O. Spevak. Praha: Koniasch Latin Press, 2006.
• Hrabák, Josef (red.). Dějiny české literatury I: starší česká literatura. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1959. Fotokopie Ústavu pro českou literaturu AV ČR dostupné v Edici E: <viz zde>
• [Komenský, Jan Amos.] Dílo Jana Amose Komenského 4: Zpráva a naučení o kazatelství, O poezi české, Dionysii Catonis Disticha moralia, Přídavek Distichů, Žalmy, Nové písně některé, Žehnání kněze Jana Cyrilla, Písnička ku pohřbu Pavla Fabricia, Veršované modlitby z přídavků k Praxis pietatis, Písně a kratší básnická skládání, De metris Bohemicis adnotatiuncula. Parafráze IV. eklogy Vergiliovy, Carmina per occasionem scripta ― Básně příležitostné. Edd. Milan Kopecký aj. Praha: Academia, 1983.
• Koupil, Ondřej. Grammatykáři: jazyková a kulturní reflexe češtiny 1533–1672. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2015, s. 319.
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015a.
• Koupil, Ondřej. Veleslavínská čeština a veleslavínská doba. Česká literatura, 2018, roč. 66, č. 2, s. 263–280. Digitální forma textu dostupná z WWW: <viz zde>
• Valášek, Martin. Barokní gramatikové, jejich úzus a postoje k jazyku. Disertační práce UK FF Praha, ÚČJTK, 2005.
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 483–484 (Koniáš Vojtěch Jiří) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>
• Voit, Petr. Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí II: tiskaři pro víru i tiskaři pro obrození národa 1498–1547. Praha: Academia, 2017.
• Zatočil, Norbert. Cato a Facetus: pojednání a texty = Zu den deutschen Cato- und Facetusbearbeitungen: Untersuchungen und Texte. Brno: Masarykova universita s podporou Ministerstva školství, věd a umění, 1952 [= Spisy Masarykovy university v Brně, Filosofická fakulta = Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas philosophica 48]. Fotokopie dostupné v Digitální knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity z WWW: <viz zde>