Základní informace

V rámci modulu digitalizovaných mluvnic Vokabuláře webového (dále též MDM) poskytujeme zájemcům digitalizované verze historických mluvnic a podobných příruček z období 16. až 19. století.

Na projektu MDM se od roku 2011 podílejí pracovníci oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., PhDr. Alena Černá, Ph.D., Mgr. Barbora Hanzová, PhDr. Ondřej Koupil, Ph.D., Boris Lehečka, Mgr. Kateřina Voleková, Ph.D., s nimiž spolupracují (bývalí) studenti bohemistiky a jiných oborů FF UK Praha Mgr. Martina Černá, Mgr. Hana Enderlová, Hana Gabrielová, Lucie Hrabalová, Mgr. Marek Janosik-Bielski, Mgr. Anna Řehořková (roz. Zitová), Petr Valenta a Mgr. Zuzana Žďárská. Modul naprogramoval Lukáš Kubis.

Digitalizované mluvnice je možné využívat pro výzkum českého mluvnictví i jako důležitý sekundární zdroj k poznání historické češtiny období 16.–19. století. Zejména starší mluvnice se nezřídka dochovaly v nečetných exemplářích, které jsou uloženy v institucích v České republice a v zahraničí. Zpřístupněním jejich digitalizované podoby prostřednictvím internetu se výrazně rozšiřuje okruh jejich uživatelů. MDM se stává důležitou pomůckou nejen při bádání o historické češtině, ale též při výuce českého jazyka na středních, a zvláště na vysokých školách domácích i zahraničních.

MDM umožňuje prohlížet knihy dvěma způsoby: prvním způsobem je listování v digitalizované mluvnici. Potřebné informace je možné získat i vyhledáváním; pro tento způsob byly digitalizované mluvnice tzv. anotovány, tj. jednotlivé obrazy (většinou dvoustran) byly orientačně označeny lingvistickými termíny, o nichž se na příslušné (dvou)stránce pojednává. Tyto termíny vycházejí z novočeského mluvnického pojetí a v některých případech přesně neodpovídají stavu v historické gramatice (např. pojmem „hláska měkká“ označujeme pojednání o hlásce „c“, přestože v dobovém pojetí se mohla projevovat jako hláska tvrdá atp.). Snažili jsme se, aby vyhledávání bylo maximálně vstřícné k uživateli: do vyhledávání lze tedy zadávat jak termíny české (např. jméno podstatné), tak běžně užívané termíny internacionální (např. substantivum). Vyhledávat lze nejen podle termínů, nýbrž také podle jiných údajů (slov z názvu mluvnice a jména autora). – Ve výjimečných případech, kdy kniha nemá charakter mluvnice, avšak přesto ji chceme zájemcům o vývoj českého mluvnictví zprostředkovat, zveřejňujeme publikaci bez anotace. Jedná se například o tyto knížky: Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky. Praha, 1846; Josef DOBROVSKÝ, Abhandlung über den Ursprung des Namens Tschech (Cžech), Tschechen. Praha, Vídeň, 1782 a Josef DOBROVSKÝ, Institutiones linguae Slavicae dialecti veteris, quae quum apud Russos, Serbos aliosque ritus graeci, tum apud Dalmatas glagolitas ritus latini Slavos in libris sacris obtinet: cum tabulis aeri incisis quatuor. Vídeň, 1822.

V charakteristikách mluvnic se přihlíží také k tomu, jakých písem bylo v jednotlivých tiscích použito. Písma nejsou rozlišena detailně, např. podle velikostních stupňů, ale jen podle základního charakteru. Je zavedena tato grafická konvence:

• polotučný nekurzivní řez = švabach
• polotučný kurzivní řez = fraktura
• základní řez nekurzivní = antikva
• kurziva (italika) = polokurziva

Vzácněji užité typy (textura, grotesk) jsou přepisovány jedním z konvenčních přepisů a komentovány v poznámce. K písmům více v příslušných heslech Petr VOIT. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008.

Mluvnice, které v MDM zpřístupňujeme veřejnosti, pocházejí především z fondu knihovny ÚJČ. Některé knihy nemá naše knihovna k dispozici, a proto byly naskenovány z exemplářů Knihovny Národního muzea v Praze, Moravské zemské knihovny v Brně, Národní knihovny České republiky v Praze, Strahovské knihovny v Praze, Vědecké knihovny v Olomouci. Děkujeme těmto institucím za laskavý souhlas se zveřejněním digitalizovaných kopií v rámci MDM Vokabuláře webového. Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni jsme zavázáni za poskytnutí digitálních kopií a souhlasu se zveřejněním v případě tzv. Husovy Abecedy a traktátu Orthographia Bohemica. Některé knihy pocházejí ze soukromých sbírek. O nositeli reprodukčních práv k daným snímkům je možné se dočíst v detailním popisu příslušné knihy a také prostřednictvím vodoznaku, kterým jsou digitalizované obrazy opatřeny: ÚJČ = kniha pochází z fondu knihovny Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i.; KNM = kniha pochází z fondu Knihovny Národního muzea v Praze; MZK = kniha pochází z fondu Moravské zemské knihovny v Brně; NK ČR = kniha pochází z fondu Národní knihovny ČR v Praze; VKOL = kniha pochází z fondu Vědecké knihovny v Olomouci; Strahov = kniha pochází z fondu Strahovské knihovny v Praze; TŘEBOŇ = rukopis pochází z fondu Státního oblastního archivu v Třeboni; BLMU = kniha pochází z fondu Bibliothek der Ludwig-Maximilians-Universität München; SOUKROMÉ = kniha pochází ze sbírky soukromé osoby.

Obrazové i textové materiály jsou v MDM vystaveny pouze pro studijní a badatelské účely a nelze je bez souhlasu oddělení vývoje jazyka veřejně (tiskem, na dalších webových stránkách apod.) reprodukovat. V případě zájmu nás kontaktujte elektronicky na adrese vyvoj@ujc.cas.cz nebo písemně: oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Valentinská 1, 116 46 Praha 1. Veškeré přejímané informace podléhají citačnímu úzu vědecké literatury.

Modul digitalizovaných mluvnic jsme uvedli v užívání mj. na počest stého výročí založení Kanceláře Slovníku jazyka českého, která dala základy dnešnímu Ústavu pro jazyk český. V roce 2011 byl MDM spuštěn v testovacím provozu s několika mluvnicemi na ukázku, v roce 2012 jsme zahájili plný provoz tohoto modulu. Zvýšil se nejen počet prezentovaných mluvnic, ale podstatně jsme též upravili a rozšířili informace o těchto významných památkách české jazykovědy. Digitalizované kopie mluvnic a doprovodné informace k nim vznikaly a vznikají s podporou projektu MŠMT LINDAT-CLARIN, identifikační kód LM2010013, Vybudování a provoz českého uzlu pan-evropské infrastruktury pro výzkum. Autorem charakteristik k mluvnicím je PhDr. Ondřej Koupil, Ph.D. Anotování mluvnic bylo podpořeno projektem Ministerstva kultury ČR č. DF12P01OVV028 Informační technologie ve službách jazykového kulturního bohatství. V letech 2016–2018 byly charakteristiky mluvnic aktualizovány v souvislosti s projektem GA ČR č. 16-00598S Orthographia Bohemica a náměšťská mluvnice (filologická analýza a kritické edice). V letech 2019–2021 byla tato práce součástí projektu GA ČR č. 19-05654S Čeština Daniela Adama z Veleslavína.

Od října 2015 do ledna 2016 se v souvislosti s MDM konala v Národním muzeu v Praze výstava Grammatyka Cžeska. Výstava představila tisky nejvýznamnějších mluvnic češtiny mezi lety 1533 a 1900 a sérii realistických i imaginárních portrétů jejich autorů (Miroslav Koupil). K výstavě byl v nakladatelství Akropolis vydán knižní katalog Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století, v kterém jsou obsaženy i texty charakteristiky mluvnic vzniklé původně pro MDM. V mezinárodní elektronické síti je vystaven krátký film související s výstavou.

20. listopadu 2020

Obsah modulu digitalizovaných mluvnic byl naposledy aktualizován 18. prosince 2023 a tvoří ho 119 položek.