[133]číslo strany rukopisunic = ani trochu, ani kapku, ani stébla (> zbla); nikdy = ani jednou; nikterak = ani nepatrně, ani částečně apod.
(5.522) Lze tedy říci, že synonymní příslovcové výrazy nikdy – ne někdy vyjadřují shodné významové opozice ‚nikdy, v žádné době‘ : ‚ani v jednom případě, ani jednou‘. Existence dílčího systému vybudovaného na této opozici (4.123) je v staré češtině objektivizována i existencí příslušné dvojice lexikálních jednotek antonymních: vždy ‚vždy, v každé době, stále‘ : vždy ‚po každé‘; srov. např. a protož vždy jʼ třěba v srdci svém býti ŠtítVyš 116a – Ruth… pro nic se neschýlila, aby z zadu některak noh neodkryla, ale vždy sedla RokPost 2,433 (po každý RokPostR). Podobně můžeme i jiné lexikálně významové opozice v rámci polysémních struktur příslovcí nikde, nikdy, nikterak… konfrontovat s příslušnými polysémními antonymy ze základu *vЬš-, a tím objektivizovat rekonstrukci tohoto stč. podsystému zájmenných adverbií.
(5.523) Ovšem nejvíce paralelní polysémní strukturu mají jednotky tohoto dílčího lexikálního systému (nikde, nikdy, nikterak…) s polysémními příslovci významově souřadnými, s nimiž jsou usouvztažněny největším počtem společných klasifikačních rysů formálních (1.4), tj. především s příslovci někde, někdy, některak a ost. Srovnáváme‑li polysémní struktury obou těchto adverbiálních podsystémů, zjišťujeme, že se paralelní řady jejich lexikálních jednotek liší především sémantickými rysy danými různou předponou (ni- x ně‑), tj. jednotky s předponou ni- se vyznačují příznakem [– všechny prvky dané třídy] a jednotky s předponou ně- zase příznakem [± neurčitost] a [± konkrétnost]; srov. H. KŘÍŽKOVÁ, o. c. v pozn. 123, s. 351–368, a upřesnění jejího pojetí u Z. HLAVSY 1975, s. 63n. Shodují se však v sémantických rysech vyplývajících z významu základního adverbia, srov. následující konfrontaci paralelních významů nejbližších stč. souřadných zájmenných příslovcí:
(a) Nikde – někde: 1. ‚nikde, na žádném místě‘ – ‚někde, na místě blíže neurčeném‘, srov. vody v té púšti nikděž nebieše OtcB 96b – když z búřě krópě někde na tvrdý dóm spadne AlxV 1656; 2. ‚nikam, na žádné místo‘ – ‚někam, na místo blíže neurčené‘, srov. jeden kámen mnohokrát byl podán k dielu a nemohl sě podobně nikděž přihoditi LyraMat 137b – bylo‑liť by libo, a cesty kde neuměl a šel někde daleko RokPostK 315b (někam RokPostB).
(b) Nikudy–někudy: 1. ‚nikudy, žádnou cestou‘ – ‚někudy, blíže neurčenou cestou‘, srov. aby jeli na Vodňany… a nikudyž jinudy ArchČ 8,438 (1486) – vždyť sě někudy i vydře ven [duchovní opojení] někakým činem divným ŠtítVyš 101a (fig.); 2. ‚nijak, žádným způsobem‘ – ‚nějak, nějakým způsobem‘, srov. když by panna nikudýž sama nebyla příčina toho HusSvátTN 147b – že se bojie, by ho [majetek] někudy neztratili ŠtítKlem 18b.·
