[135]číslo strany rukopisuAlxH 392 – žeť bych vás nikudyž nerada rozhněvala ArchČ 11,263, r. 1453 – nikakež k tomu lidu nemóžem vníti BiblOl Nu 13,32 – nikterakž ibid. BiblCard – nikoli nebudem moci ibid. BiblPraž); společným komponentem zdůraznění záporu jsou spojena synonyma nikudy, nikda / nikdy, nikak, nikterak, nikoli ve významu ‚vůbec, naprosto, v žádné míře‘ (srov. jakož praví, že bych jeho prvé podpisoval, tohoť nikudy nenie NaučBrn 53 – ještoť to potom těžce postihne anebo snad nikdá ListářRožmb 2,10, r. 1438 – to mi sě nikdy nevidí RadaOtcP 594 – již nikoli ibid. RadaOtcM – ty, Bethlémi,… nikakž nebudeš najmenšie EvZimn Mt 2,6 – nikdy menšie si ibid. EvRajhr – nejsi nikoli najmenšie ibid. BiblLit – nemá se ukázati nikterakež žádné hnutie neřádné Čtver 52b nullatenus); společným komponentem negace a charakterem částice jsou spojena synonyma nikak a nikoli ve významu ‚ne, nikoli‘, užívaná v odpovědi na předchozí promluvu nebo otázku (srov. jiní vecěchu: Nebo ten jest! Jiní opět: Nikakež, ale podobný k němu jest EvVíd J 9,9 – nikoli, nenie, ale… ibid. EvZimn). Na základě uvedených sémantických komponentů můžeme již hlavní rysy stč. systému zájmenných příslovcí se základem nik- znázornit v následujícím modelu (str. 136), kde synonymní vztahy mezi lexikálními jednotkami naznačují spojnice vodorovné (‑) a polysémní vztahy spojnice svislé (|). Z rozložení lexikálních jednotek v tomto dílčím systému vyplývá řada poznatků: Za prvé, monopolní (bezsynonymní) postavení zde má elementární jednotka s místním významem pozičním nikde ‚na žádném místě‘ a místní nikudy ‚žádnou cestou‘. Za druhé, nejmenší počet synonymních forem je soustředěn v základní rovině vyjadřování významů místních a časových (2: nikam/nikde, nikdy/nikda) a v nejvyšší nadstavbové rovině jednotek s platností záporné částice (2: nikoli/nikak), kdežto největším počtem synonymních forem – největší polylexií – se vyznačuje rovina jednotek zdůrazňujících zápor (6: nikoli/nikudy/nikdy/nikda/nikterak/nikak). Za třetí, jednotky této roviny s významem ‚vůbec, naprosto‘ jsou sémantickou nadstavbou jak jednotek s významem časovým (nikdy/nikda ‚v žádném čase‘ → ‚v žádném případě, za žádných okolností, vůbec‘), tak jednotek s významem způsobovým (nikterak/nikak ‚žádným způsobem‘ → ‚vůbec‘) a prostřednictvím tohoto významu způsobového i nadstavbou jednotky s významem místním směrovým (nikudy ‚žádnou cestou, žádným směrem‘ → ‚v žádném směru, žádným způsobem‘ → ‚vůbec‘). Za čtvrté, v této rovině příslovcí zdůrazňujících zápor mají centrální postavení jednotky nikoli a nikak(e), mj. svým vztahem k sémantické nadstavbě s platností záporné částice (1.4); toto jejich postavení se v staré češtině projevilo také vzájemnou kontaminací obou forem, tj. vznikem synonymní jednotky nikake ‚vůbec‘ (např. o bdění to zachovaj, aby po obědě nikale nespal LékMuz 135b),

[136]číslo strany rukopisu