Němec, Igor: Vývojové postupy české slovní zásoby

Němec, Igor. Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha, 1968.

úsilí sklízí nevděk). I takovýto významový posun můžeme chápat jako vývojový postup v tom širokém smyslu, že postihuje jednotky vyznačující se jistými společnými klasifikačními rysy: v našem případě jsou to lexikální jednotky slovotvorně nemotivované s kmenoslovně vyčlenitelným morfémem (17), jako múřěnín ‚černoch‘ (15.1), oslnúti ‚oslepnout‘ (10.33), příští ‚příchod‘ (14.12) apod. Ovšem do rámce takto široce chápaného vývojového postupu, který postihuje různorodé jednotky okrajové (o jejich okrajovosti svědčí i frekvence, viz 14.12), patří vývojové postupy speciálnější, které se týkají jednotek spojených navzájem dalšími společnými rysy, a tedy bližších centru; takovým speciálnějším vývojovým postupem v rámci významového posunu lexikálních jednotek slovotvorně nemotivovaných je např. přechod sloves n-ových označujících smyslově vnímané mizení (zhynúti, skápnúti, zhasnúti apod.) k vyjadřování úmrtí, ale týž významový posun zasahuje i souřadné jednotky okrajovější, postrádající onoho klasifikačního rysu formálního, kmenoslovného znaku n-ového (např. pojíti, sejíti aj., 27.13). Vidíme tedy, že vývojový postup měnící skupinu lexikálních jednotek po stránce formální, kmenoslovné (zeměnín > zeman) nezasahuje souřadné jednotky okrajové, jež postrádají příslušný klasifikační rys v rovině jazykového ztvárnění (motivovanost jménem místním, viz múřěnínmouřenín), kdežto vývojový postup měnící skupinu lexikálních jednotek po stránce významové (zhynúti ‚zmizet, odejít‘ > ‚zahynout‘) se před takovou souřadnou jednotkou s jiným kmenoslovným zařazením (okrajovou) nezastavuje (pojíti ‚odejít‘ > ‚zemřít, chcípnout‘). Vývojové postupy omezené na změny po stránce lexikálního významu mají tedy širší záběr, ale jsou méně vyhraněné než postupy měnící formální stránku lexikálních jednotek.

(35.4) Podobné skutečnosti naznačují, že jádra systémových skupin různokořenných lexikálních jednotek – a tedy také centrum lexikálního systému – jsou bohatší především o klasifikační rysy v rovině morfémů a jejich kombinací: celý lexikální systém (chápeme jej ovšem na nižší úrovni systémovosti než např. systém hláskoslovný, 23) je vybudován na lexikálně významových vztazích mezi jeho jednotkami, ale pouze v jeho centrální oblasti jsou tyto vztahy signalizovány také morfematicky; ty nazýváme vztahy kmenoslovnými (nikoli slovotvornými, neboť i lexikální jednotky bez slovotvorné struktury, jako oslnouti, mají klasifikační morfémy, které je zařazují do systémových vztahů typů oslnouti, ochrnouti… a oslnouti : oslniti, tj. do vztahů kmenoslovných). Lze říci, že jádro systému lexikálního je morfematizováno v systém kmenoslovný (17 a 23; srov. Gleasonovo pojetí lexikálního systému zahrnující systémy různých typů, The Relation of Lexicon and Grammar, 97n.). V systému slovní zásoby má tedy centrálnější, a proto pevnější postavení skupina různokořenných jednotek se společným klasifikačním rysem významovým i formálním, nekořenným morfémem (kategorie kmenoslovná, 17), než skupina lexikálních jednotek omezujících se na společný rys významový – příslušnost k témuž významovému okruhu (kategorie lexikálně sémantická, 23). Stabilita takových lexikálních kategorií (kmenoslovných i pouze lexikálně významových) je však dána také vztahem jejich různokořenných jednotek k příslušným lexikálním jednotkám stejnokořenným, které se liší buď jen asociovaným významem (viz korelace lexikálně sémantické typu ochromiti ‚učiniti chromým‘ : ochromiti ‚oslabiti‘, 23.1), nebo také morfémem nekořenným

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 15 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).