Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<10<IIII–123456>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[2]číslo strany tiskuv jazyku stč. byly kromě toho: imperfektum, na př. nesiech ferebam; – aorist, na př. nes tuli, nesech tuli; – futurum exactum, na př. budu nesl.

Tvary ponesu, padnu atp. (t. j. tvary sloves perfektivních neboli děje dokonavého) mají význam budoucí, ale se stanoviště tvaroslovného jsou tvary praesentové.

5. Grammatický rod (genus) je při výrazích infinitních mužský, ženský a střední, jako při jménech a zájmenech, srov. III. 1 str. 1. – Při výrazích finitních rozumí se týmže jménem věc ovšem jiná, když se rozeznává rod činný (aktivum), na př. nesu, a rod trpný (passivum), na př. jsem nesen. Se stránky tvaroslovné (a též se syntaktické) jsou rodu činného nejen slovesa nesu atp., ale také kvetu, spím, modlím se, chválím se atp.

6. Grammatický pád jest jen ve výrazích infinitních, ježto jsou vlastně z kmenů slovesných utvořené tvary jmenné; na př. part. nesl je sing. nom., sup. nest je sing. akk. atd. –

7. Stejné významy vztahové, jako byly zde ukázány při slovese českém, jsou ve slovanštině vůbec a většinou také vůbec v indoevropštině. –

Krom toho jest mezi výrazy slovesnými ještě rozdíl zevní: jedny jsou o jednom jen slově, na př. nesu, ponesu, nésti atp., jiné pak jsou složeny ze slov několika, na př. nesl jsem, byl bych nesl, nesenu býti atp.; ony jsou tvary jednoduché (jednoslovné) nebo prosté, tyto pak jsou výrazy složité neb opsané(perifrastické).

Poznam. Výrazy slovesné jsou podle výkladu zde předcházejících jednoduché a složité, a jsou určité (finitní) a neurčité (infinitní). Kombinací tohoto dvojího rozdílu rozvrhují se veškeré výrazy slovesné ve čtvero druhů: jsou totiž výrazy

a) prosté finitní, na př. nesu, neseme, nes ...;

b) prosté infinitní, na př. nésti, nesl, nesen ...;

c) složité finitní, na př. nesl jsem, byli bychom nesli ...;

d) složité infinitní, na př. nesenu býti.

Výklady o výrazích druhů b) c) d) patří dílem anebo cele do kmenosloví, do nauky o skloňování a do skladby, a nauka o časování měla by míti za předmět vlastně jenom tvary druhu a), prosté finitní. Aby se však příliš od sebe netrhalo, co jinak k sobě náleží, podávají se tyto výklady všecky pohromadě a rozumějí se naukou o časování výklady o všelikých výrazích slovesných vzhledem k jejich utvoření, t. j. jejich původu a vývoji; při výrazích, v jiných dílech mluvnice obšírněji vykládaných, stačí zde ovšem samo dotvrzení věci a odkaz.

Nauku o časování dělíme ve výklady

I. o slovesných výrazích jednoduchých a

II. o slovesných výrazích složitých(opsaných,perifrastických).

X
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).