[80]číslo strany tiskuspáti je tedy sup. spat, a podobně je vésti-vest, nésti-nest, péci-pec, žíti (žnu) stč. žieti-žat, píti-pit, slouti-slut, mříti stč. mřieti-mřět (podle stsl. mrêtъ), křtíti-křtit, ptáti-ptat, bráti-brat atp. Odchylka bývá vlivem infinitivu; na př. (Ježíš) všel gíeſt chléba HusPost. 165ᵃ, m. jěst.
V inf. láti (z lajati), státi (ze stojati) atd. je délka etymologická; pro supinum není tu dokladu, ale bylo bezpochyby též dlouhé: lát atd.
K inf. složeným při-nésti, u-mříti, na-piti, se-brati atp. supina není, netvořilo se z perfektiv.
Ostatně je kvantita v supinu táž, jako v infinitivě; na př. inf. súditi sup. súdit, přijde soudit živých i mrtvých Us., slúžiti-slúžit, túlati-túlat, brániti-bránit, sbírati-sbírat, vyšli někteří zbjrat Br. Ex. 16, 27, zabíjěti-zabíjjat atd.
2. Kde v infinitivech jest stč. -ieti, -ěti přehláskou ze staršího -áti (-ⁱáti), -ati, v § 31 č. 4, tu jest supinum ovšem bez přehlásky a tedy -at. Na př. I. 5. inf. žieti sup. žat, zat chodila Manda CisMus. Rozb. 188, někda mě má mátě posláše zat na pole Pass. 293, já poslal jsem vy zat EvZimm. Rozb. 709; inf. ležěti sup. ležat, jíti ležat Vel. Jg.; inf. večeřěti sup. večeřat, vejdu k ňemu weczerzat Alb. 28ᵃ; inf. zabíjěti sup. zabíjat, (starosta) byl vyšel zabyyat mudrcóv Pror. Dan 2, 14; ale vlivem infinitivu bývá přehláska odchylkou i v supinu: povede (vola svého) napagiet Koř. Luk. 13, 15 m. napájat, (Zuzana) chodila do sadu procházet sě ŠtítV. 61 m. procházat, Sába přijide pokuſſet jeho Comest. 157ᵃ m. pokúšat, nepuojde ť Lazar macžet prstu u vodě ChelčP. 170ᵃ m. máčat.
3. Supinum časem zaniká. To jeví se jednak na stránce syntaktické, o čemž viz na svém místě ve skladbě, a jednak na stránce tvarové. Tu pak nalézá se, že usus od supina upouští a klade na místě jeho infinitiv. Příklady toho jsou již v době staré: král šel zzpaty Pil. d (rým: znáti), když přideš ſuditi ŽKlem. 141ᵇ, odtad příchoz jest ſuditi živých i mrtvých t. 136ᵃ, jide na púšči modlyty ſye Alb. 64ᵃ, (Kristus) jest přišel wolaty nespravedlivé Kruml. 462ᵇ. (Maria) přišla widieti hrob EvSeitst. Mat. 28, 1, jíti-li jest boyouati Ol. 3. Reg. 22, 4, přišli sú obrziezowati dietě Koř. Luk. 1, 59, přišli sme klanyeti ſye jemu t. Mat. 2, 2, almužny ciniti přišel sem eleemosynas facere t. Skutk. 24, 17, Ježíš přišel hřiešné spaseny uciniti salvos facere t. 1. Tim. 1, 15, aby šel nawſſtiewowati mnichuov Otc. 37ᵃ, jide na zahradu dielati t. 365ᵇ, kázal jim jiti zobati t. 432ᵇ atd.; – ve VšehJ. je pravidlem infinitiv za žádané supinum, jen 2krát je tu (v tisku) supinum: (komorníci) pohánět jedú 131 a jezditi upomínat 330, ale to je bezpochyby změna vydavatelova, rukopis VšehK. (r. 1515) má i zde infinitivy: (komorníci) pohanieti jedú 78ᵇ, vpominati jezditi 218ᵇ; – v NZák. bible Br. je veskrz infinitiv místo supina Dobr. Lehrg.3316. – Vedle toho jsou ovšem hojné doklady s náležitým supinem v XV a XVI stol.: v Lit. jdu lowit ryb Jan 21, 3, jdeme boyowat t. 1. Mach. 5, 57 aj.; v Ol. Šel
![[80]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00082.jpg){kind=link}