[73]číslo strany tisku164ᵇ, byti t., wzyti t. 165ᵇ, ſluti t. 168ᵃ, wezti t. 169ᵃ, weſti VelKal. 167, ſneſti t. 333 a j., poněvadž v těchto textech vůbec kvantita se neoznačuje důsledně a také slabiky bezpečně dlouhé tu bývají bez označení délky.
Z pravidla toho vyjímají se v jazyku spisovném jenom slovesa moci, vrci, jeti, pěti (pěji), spěti (spěchati). Ale i tu bývá délka žádaná, dílem v dokladech starých, na př. wřci HusPost. 46ᵇ a 171ᵇ, pijeti žaltář (t. j. pieti) HrubPetr. 28ᵇ, několik páteřóv pijti ChelčP. 181ᵃ, otčenáš ſpijti VšehK. 55ᵃ, dílem v dialektických, na př. móc BartD. 1, 42 (hroz.), móct t. 61 (val.), můct t. 2, 163 (brn.), t. 183 (tišň.), jéť, vjéť t. 80 (rožn.). Slovesa pěti a spěti jsou jen v jazyku knižném a jsou tu přijata v době nedávné, jejich odchylky v kvantitě nevyvinuly se samy sebou, nýbrž jsou zaviněny neumělostí.
Některá pak sem patřící slovesa mívají v témž nářečí slabiku někdy zdlouženou, někdy nezdlouženou, zejména -íti a -ěti, na př. smíti stč. smieti a směti Us. audere, má-li vražedlník ſmijety tělo božie přijímati Štít. ř. 76ᵃ, něco ſmijeti učiniti Hrub. 380ᵃ, ſmijeti se pokusiti t. 157ᵃ. –, čníti a čněti, pníti a pněti, lpíti a lpěti, chvíti se a chvěti se, zníti a zněti Us., hřmíti a hřměti, míti a měti, budou měti splatiti TomP. 3, 516. U sloves vz. I. 5. pieti (pnu) a I. 6. mříti stč. mřieti (kromě mlíti) kolísání toho není.
Vše totéž platí, když infinitiv tento má koncovku dialektickou -ť, -t místo -ti (a je tedy jednoslabičný), na př. slc. niesť, piecť, piať, hriať, mor. pásť BartD. 1, 39 (such.), hráť t. 77 (rožn.), rósť t., nésť t. 1, 39 (such.), t. 93 (kel.), jíť t. 65 (val.), plícť t. 82 (hran.), hrýzť t. 44 (břez.), hrát t. 1, 9 (zlin.), pást t. 25 (zlin.), t. 2, 240 (kunšt.), krást t. 2, 139 (han., zábř.), zábst t. 218 (třeb.), t. 274 (jemn.), růst t. 1, 25 (zlin.), tłúct t., lézt t. 25 (zlin.), véct, kvéct t. 32 (pomor.), nést, plést t. 36 (bystř.), liézt t. 46 (lhot.), lézt, lízt, nést t. 2, 38 (kroměř.), hníst, přít, smít se t. 3 (saz.), plíst, lízt, vlíct, říct t. 260 (brn.), nýst, píct, lízt t. 277 (dač.), bejt t. 281 (dač.), víst, nýst, píct, mřít, pít, krejt, hnout, pnout, mít, chtít, ctít, hrát, brát, tát, přát atp. Us. ob.
Ale vedle toho bývá v nářečích často slabika nezdloužená: slc. biť, treť mleť, brať, drať, zvať, stlať Hatt. slc. 119, 120, 135, 137 a j., mor., krast, přast, łhat, dat, psat, kut, dut BartD. 1, 9 (zlin.), plet, set, vět, smět, plut (plíti), płut t. 25 (zlin.), chceť, vreť t. 39 (súch.), pluť, płuť t. 77 (rožn.), krasť t. 36 (blat.), t. 37 (stráň.), krasc, prjasc (přísti), trjasc, vzjac, mlec, vrec, chcec, jesc t. 42 (hroz.), plest, plect, kvest, kvect, nest, vect, vezt, lezt t. 56 (dol.), klasť, krasť t. 2, 80 (olom.), klast, krast, kract t. 2, 194 (tišň.), dat, lhat, psat, spat, klast, krast t. 244 (žďár.), t. 229 (kunšt.), t. 274 (jemn.), rost t. 258 (žďár.), t. 274 (jemn), duť, kuť, pľuť, płuť t. 2, 28 (han., hol.), t. 52 (přer.), kut, plut, zut t. 246 (žďár.), mleť, hrêzť t. 2, 80 (olom ), vezt, nest, lezt t. 103 (letov.), t. 145 (slavk.),
![[73]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00075.jpg){kind=link}