[370]číslo strany tiskuſkrzyechczy AlxV. 1531, žáby křehocí Kom. Jg., žába škrhoce, škruhoce BartD. 1, 325; part. sípě a zuby ſkrziechcze Otc. 126ᵇ, sípě a ſſkrzehcye OtcB. 23ᵇ; impf. nemocný zuby ſkrziehtaſſe Hrad. 11ᵃ, ſkrzehtaly sú na mě zuby svými frenduerunt ŽWittb. 34, 16, ŽBrn. tamt., ſkrſehtali ŽKlem. tamt., ſkrzehtali ŽKap. tamt.
lehtati, lechtati, lektati, lekstati, lesktati; o -kst-, -skt- v lekstati atd. v. I. str. 487 a 549. Praes. oni své pány strašlivú řečí lekczíj MudrA. 17ᵃ, lekcij MudrC. 28ᵃ, kteréž (věci) tak lekcy uši bláznóm ChelčP. 94ᵇ, nejprvé ho podrbují a lekcí Vel. Jg.; part. shromazdie sobě lechcice ušima (dat.) Koř. 2. Tim. 4, 3, leſkcície ušima Kladr. tamt. Nč. lehtám, -ej, -aje, dial. lechcu, impt. lechci Btch. 250.
leptati: praes. meč mój ſlepcze maso ŽWittb. Deut. 42, potom vy oheň peklný ſlepcze Hrad. 25ᵃ, jakož oheň slámu lepcze, takéž tělo duši lepcze Alb. 74ᵃ, (zvěř) maso lepcze ŠtítOp. 65, (zvěř) maso lepcze ŠtítMus. 74ᵇ; (člověk) lepcze sě chřadna strachem t. 55ᵃ, všecky ctnosti pýcha ſlepcze ChelčP. 213ᵇ; hlavu s nohami ſlepczete Ol. Ex. 12, 9; ſlepczu je ptáci devorabunt ŽPod. Deut. 24, kobylky ſlepczy všecko Ol. Deut. 28, 38; impt. ſtepcziemy jej ŽWittb. 34, 25, ŽBrn. tamt., slepcemi Hlah. tamt.; part. trpmež radše s dobrú myslí než se lepcziecz (m. -íc) ŠtítMus. 105ᵇ, ſlepczícze tělo HusPost. 14ᵇ. Zaniká.
létati, stsl. lêtati (praes. jen lêtają Mikl. Lex.): praes. orel nade všě ptáky lecze Pass. 67; sv. Pavel uzřě, ano sě Šimon (čarodějník) vznášějě lece t. 298; vše což lecze, plavá neb chodí Kat. v. 1879, pták lece křídloma ŠtítOp. 66, orel najvýš lecze ŠtítMus. 72ᵃ, chřiestel mdle lecze t. 72ᵇ, vlastovice hbitě lecze tamt., pták jenž lece Hlah. Sap. 5, 11, leczze Ol. tamt. orlice vysoko lece volat GestKl. 185; jenž sěm hi tam sobú meciú a všady lecziu AlxBM. 6, 6, jiskry jako leczy v plameni Štít. uč. 154ᵃ, nad ptáky, ješto leeczy v povětří Štít. ř. 219ᵇ. (ptáci jedni) běžie prudce a mdle leczi ŠtítMus. 72ᵇ, když ptáci leczí t. 75ᵃ, (sovy) leczij volant Ol. Bar. 6, 21; part. jako mušky leczycz Pass. 524, andělé leczycze sě radováchu Vít. 41ᵃ; – dial. lícu BartD. 1, 25 (zlin.), tè kobèlkè licó t. 2, 58 (kojet.), holuběnka líce Suš. 279, lícu, -eš part. líca Btch. 250 (dol.-beč.); – podle V. 1ᵃ: létám, -ej, -aje Us.; – chyby: ptáci leczegi-li vysoko KorMan. 170ᵃ (opravováno tím, že nad -cze- nadepsáno -ta-), jako motýl, jenž uzřě světlo a blesk okolo světlosti leczie, sobě v tom libost čině, sěm i tam leczege až i v plamen upadne Tkadl. 13ᵇ.
lopotati: bieda, v níž sě lopoceš Ctib. Jg.
metati, stsl. metati praes. meštą i metają (v textech t. zv. pannonských ono 19krát, toto 13krát Wiedem. 67–68). Praes. mecu atd.: sg. 1. smecy knížata Br. Isa. 43, 28, rozmecy maso tvé t. Ezech. 3, 5; 3. vicher (pěnu) rozmecze Alb. 78ᵃ, ty mecze v horúcie peklo t. 52ᵃ, vlna, již mecze búře Štít. uč. 71ᵇ, (hospodin) své losy meecze Štít. ř. 236ᵃ, nedvěd hlavú
![[370]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00372.jpg){kind=link}
