[360]číslo strany tiskumazati, jáz tě mazyu Mast. 303, ať jiní sě nezmazi NRada 688 atd.; nč. praes. maži, -u, impt. maž, part. maže atd.
rzáti, hrzati. stsl. rъzati praes. rъžą hinnire. Praes. ržu atd.; impt. rži; part. ržě, ržúc-, adj. slc. (koník) hržúcí Jg. (s. v. hržeti, z Koll. Zpiev.). Part. rzal: nejeden tu komoň hyrzal t. j. hirzal (rým: potvirzal) AlxH. 1, 33, nejeden tu komoň hrzal (rým: potvr̄zal) AlxV. 1202; v otiscích chybně: hýřal Výb. 1, 1073, hržal t. 1109, řal Star. Sklád. 2, 207. V jazyku knižném vyskytují se druhdy tvary chybné rža- místo rza-, v. Jg. s. v. ržu a Kott. s. v. ržáti.
tázati, tiežu, z tęz-, stsl. tęzati, tęžą. O přehlásce táz-, tiež- srov. I. str. 110, o původu tęz- z tęg- tamt. str. 102. Praes. tiežu, -i, tíži, táži, -u, -eš atd.: sg. 1. já vás otiezy Krist. 78ᵃ, tiezi já tebe Kat. v. 771, ať s tebau promluvím a tebe se wytijžy Hád. 4ᵇ, tíži tebe, otíži Blah. 174 (prý české, proti mor. táži, tážu), otjži se vás Br. NZák. 119ᵇ; 2. měšcě se dotyezes AlxV. 985, kterak se tiežeſs ChelčP. 109ᵃ, potom se mne vtijžeſs Alxp. 118; 3. Pilat sě tyese Jid. 106, když se kto tieze ChelčP. 15ᵃ, tijže t. 75ᵃ; pl. 1. otyezem jich Pass. 307; 2. tyezete mne t. 288, tijžete ChelčP. 124ᵃ; 3. jeho (svědka) potom tyezy Štít. uč. 82ᵃ, dřéve než ho otyezy Alb. 33, pyšní se tijži ChelčP. 126ᵃ; (každý) se vtaže ChelčP. 127ᵇ, táži, tážu Blah. 174 (prý mor. proti česk. tíži), táži se, tážu se atd. Us. Novotv.: žáci tázagi se ho Beck. 1, 303. Impt. těž atd.: otiez otcě svého ŽKlem. Deut. 7, wzotiez mne t. 138, 23, otyez DalC. 99, otiez ſe Ben. 4. Esdr. 5, 46; otijezz skota a naučí tě Štít. ř. 246ᵃ, otaž ſe Ben. 4. Esdr. 4, 40. Part. tiežě atd.: tyezye sě a radujě sě Pass. 303, tebe tiezuczy Hrad. 44ᵇ, za tiem sě potyezyucze AlxV. 2137, tiezicze ſe ChelčP. 230ᵇ; tażiczyho ſe jich ChelčP. 34ᵇ. Novotv.: tázajíce se TomP. 4, 259. Inf. tázati NRada 1400; aor. tázach: rytieři otazachu Kat. v. 2597; atd.
vázati, viežu, z vęz-, stsl. vęzati, vęžą. O přehlásce váz-, viež- srov. I. str. 112. Praes. sg. 1. viežu, -i, víži, váži, -u, 2. -eš atd.: sg. 1. (já) jej ſwyezy AlxV. 1008, jáť se vwiezi v dědinu NRada 726; 2. sám sě ſwyezeſs AlxV. 290, cožkoli ſwiezeſſ. . a cožkoli rozwiezeſſ Krist. 60ᵃ, zawižeſs je ChelčP. 219ᵇ, nezawjžeš Br. Deut. 25, 4; 3. (ptáčník) prziwieze ponožku Hrad. 98ᵇ, (dušě) obwyeze sě tělesnú věcí Alb. 10ᵇ, wieže ChelčP. 90ᵃ a j.; pl. 1. sviežem nohy i ruce Trist. 182; 2. kohož rozwiežete ChelčP. 252ᵇ kohož ſwižete t., cožkoli swjžete . . cožkoli rozwjžete Br. NZák. 44ᵇ; 3. Říměné v naši sě zemi uwiezy a ny zjemúce zwiezy Hrad 74ᵇ, pyšnj nezawiżi ſe ChelčP. 21ᵃ, ſwjžj Br. Ex. 28, 28; (lakomce) s bohatcem ſwažií ChelčP. 58ᵇ, váži, vážu atd. Us., v řeči knižné někdy také archaistické víži, -eš atd. Impt. věž atd.: ty jeho rozwiez Pass. 352, prziwiez LékB. 188ᵇ, rozwiež Háj. 89ᵃ, ſwiez jemu ruce t. 141ᵃ, přiskočiec ve ň sě uwiezte a jmúce jej dobřě ſwiezte Hrad. 78ᵇ, nu wzwyezte k boji DalC. 58, ſwiežtež jej ChelčP. 58ᵃ, odwěžtež je Br. NZák. 49ᵃ a j.; rozwaz LékB. 206ᵃ, roz[361]číslo strany tiskuwazyz
![[360]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00362.jpg){kind=link}
![[361]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00363.jpg){kind=link}