[367]číslo strany tiskucívku saučí Reš. Jg.; part. Maxencovi se zatešče, svých rukávóv vzhuoru wſucze i káza Kat. v. 2404; dial. súču BartD. 1, 25 (zlin.) a j.; novotv. soukám, -ej, -aje Us.
tiekati: (potok) sě s niú (řěkú) zztyechze PilA.
tleskati plaudere, onomatopojická varianta k pleskati, v. zde napřed. Praes. řěky ztleſczy rukú plaudent ŽWittb. 97, 8; impt. tleſczte rukama plaudite t. 46, 2; part. tleſſczycze zvonečky quatientes cymbala Lit. 1. Par. 16, 42, tleštice Hlah. tamt., tleſſticze Ol. tamt. Novotv. tleskám, -ej, -aje.
týkati, stsl. tykati, -čą i -kają tangere: praes. trého tu dotycze sv. Pavel Štít. ř. 190ᵇ, tu Šalomún třetieho dotyċe ŠtítOp. 404, což úřada dotycze ODub. 53, co se nádobí dotycze KolČČ. 115ᵇ (1549), plur. ta slova čtvera dotyċi ŠtítOp. 402, jakžkoli ty věci mne se najviece dotyczy, však se i vás dotykagi Troj. 56ᵃ, (páni) se toho nic nedoteyczij KolČČ. 115ᵃ (1549); part. jich viery dotyċice Baw. 239; co se toho týče atp. Us.; – podle V. 1ᵃ: praes. jenž dotika ŽKlem. 103, 32, rucě majiú a nedotikagiu t. 113, 7, impt. nedotikaite ſie jich t. 156ᵃ, nč. týkám, -ej, -aje Us. – V ŽKlem. 104, 15 psáno doticati tangere, t. j. dotýkati, nikoli -cati, v. § 155, a). – Seel. píše: co se jich dotýčelo 192; chyba z neumělosti.
-týskati, stýskati, iter. ke s-tesk-núti, srov. stsl. sъtъsnąti si aegre ferre. Praes. stýšču atd.: jáť nic o to neſtiſſti sobě NRada 1009, proč sobě ſtyſſċes MudrC. 45ᵇ, co mi tolik ſtyſtyes Hod. 86ᵃ, to ť mi sě ſtyſſtye t. 85ᵃ, ſtýſſtie se duši mé Ben. Job. 10, 1, an sobě ſtýſſtě Br. Jer. 31, 18, jak sě mně stejště Erb. 347 (domažl.), stýštěte sobě Br. Jg., děti tieží a ſtyſſtie (m. -í) ſobie ŠtítPař. 71ᵇ, jiní sobě ſteyſſtij Hořek. 69ᵃ, že sobě lidé velmi stejští WintObr. 2, 351 (z r. 1520). Impt. styšči atd.: neſtyſſcz ſobie GestKl. 197, neſtyſſtť (sic) ſobie GestBř. 77ᵇ, nestyšť sobě Feif. LL. 681. Part. stýščě atd.: sv. Pavel ſtyſſtie sobě die ŠtítPař. 76ᵃ, proroci k bohu voláchu sobě ſtyſſtycze ML. 61ᵇ, Krist. 7ᵃ, steyštíce sobě Br. Jg. Novotv.: ſtýſká ſe Jobovi Ben. Job. 10 (nápis), impt. nestýskaj sobě Tkadl. 1, 21, neſtyſkayte sobě ML. 61ᵇ, stýskám sobě, -ej, -aje Us.
výskati: úředníkům se stýšťe, rytieřstvo pak k tomu výšťe Výb. 2 1206 (z r. 1512), dial. víšču (m. vý-) BartD. 90 (stjick.).
Dial. také brkati praes. brču BartD. 1. 79 (rožn.), fňukati-fňuču t., fúkati-fúču t., hrkati-hr̄ču t., łúskati-łúšču t., stříkati-stříču, třískati-třišču t., vrkati-vr̄ču t., fikati-fíče blátem t. 2, 310 (val.), pukati-desky põčõ t. 2, 139 (zábř.), prskati-pršče to t. 2, 374 (laš.), pyskati v jídle vybíravě hrabati – pyšču sa t. 376 (val.), trkati-tr̄ču t. 1, 25 (zlin.) a j., krákati – (slepice) kráče Duš. verb. 367 (slc.).
176. Inf. -dati praes. -zu atd.
Na př. hlodati (stsl. stradati). Praes. hlozu, -iu, -i, hlózeš atd. (stsl. straždą atd.): (já) ohlozy RzvířMel. (vlk, rým: kozy); (kóň) pořehtuje hlozie
![[367]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00369.jpg){kind=link}