[261]číslo strany tiskuKmenotvorná přípona této třídy pův. -ē mění se, jak nahoře pověděno:
a) po starých, psl. palatálkách j- (k j- patří i spojeniny psl. nj- atp., pokud jsou v starých odvozeninách -ēti, na př. v stsl. mъnjati minui), ž-, š-, č- v -a; příklady toho jsou tedy kmeny buja-, stoja-, leža-, sluša-, slyša-, tьnьča-, mьlča- atp. v stsl. inf. bujati, stojati, ležati, slušati, slyšati, tьnьčati, mlъčati atd., dochované také v stč. part. bujal, stál (ze stojal), ležal, slušal, slyšal, tenčal, mlčal atd.;
b) všude jinde, kromě po souhláskách vytčených, změněno jest pův. -ē v psl. -ê a z toho je č. –ě; tedy na př. po r- v inf. stsl. osirêti, gorêti č. osiřěti, hořěti a rovněž v part. stsl. -rêlъ č. -řěl, – po l- v stsl. cêlêti, velêti č. cěleti, veleti (m. -lěti) part. -lel (m. -lěl), – po n- v stsl. zelenêti, zvьnêti č. zeleněti, črněti, znieti part. -něl, – po d- v stsl. grъdêti, sêdêti č. hrděti, seděti part. -děl, – po t- v stsl. bogatêti, letêti č. bohatěti, letěti part. -těl, – po z- v stsl. vęzêti č. vězěti part. -zěl, – po s- v stsl. visêti č. visěti part. -sěl, – po retnicích v stsl. umêti, slabêti, trъpêti č. uměti, slaběti, trpěti, šedivěti part. -měl, -běl, -pěl, -věl. V tvarech těchto jest později souhláska též měkká, na př. ň v zeleněti vysl. stč. -ňě- nč. -ňe-; ale měkkost tato vznikla teprve později, není to palatálnost z doby psl., srov. I. str. 370.
Avšak časem dostává se -a- analogií do sloves druhu b) a jest zejména part. osiřal, hořal, cělal, črňal, seďal, leťal, vězal, visal atd., a part. osiřav, vězav atd. V některých nářečích bývá -a- také v praes., na př. ruka má mrtvá BartD. 2, 343 (val.), snih potňá t. 1, 253 (bobtněti), hrach pučňá BartSl. s. v., zkameňáte, zdřevěňáte Suš. 41, (stěny) mokřajú BartD. 2, 343 (val.), a v inf., na př. vyzeleňať t. 1, 166 (val.), zeleňat sa t. 14 (zlin.), žluťat sa t. 15 (též), modřať sa t. 14 (též), modřať se t. 2, 16 (holeš.) atd.; v nářečích těchto jest -a-, -á- také ve vz. V. lᵇ, na př. praes. zbúzáš BartD. 1, 297 (val.), odnášá t. 239 (též), inf. sázat t. 25 (též) atd., a tato okolnost byla zajisté rovněž podporou, aby se -a-, -á- usazovalo také ve vytčených případech místo -ě-, -ie v tř. III.
Kmen praesentní sloves této třídy je dvojí: dílem má příponu kmenotvornou -jo, -je, dílem jest -i; a podle toho rozeznávají se zde dvě oddělení nižší, dva vzory: 1. umêti, slušati, č. uměti, slušěti, s km. inf. umê-, sluša-, praes. -jo-, -je-; a 2. tьrpêti, slyšati, č. trpěti, slyšěti, s km. inf. tьrpê-, slyša-, praes. tьrpi-, slyši-.
1. vzor uměti, uměju.
119. Sem patří slovesa třídy třetí, jejichžto kmen praesentní jest utvořen z infinitivního příponou kmenotvornou -jo, -je, na př. z kmene inf. umê- kmen praes. umê-jo-, umê-je-, z kmene inf. sluša- kmen praes. sluša-jo-, sluša-je- [= Lesk. III. 2. A. b)].
![[261]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00263.jpg){kind=link}