[251]číslo strany tiskuponuknuchu Nikodémovi Nikod. (vyd. Hanka 1860) 238. Part.: (diábel) bieše židóm ponukl Krist. 99ᵃ, Pass. 199.
-nznu, -nznúti, z koř. nez-, oslab. nьz-, srov. stsl. nьzą, nьsti penetrare a I. str. 83. Impt.: (w)enzny [trvám m. senzni] bázniú tělo mé confige ŽKlem. 118, 120. Aor.: jejie prsi pznuchu ostrými kostny t. j. pronznuchu Kat. v. 3017. Part. : wenznuty sú národové infixae sunt ŽKlem. 9, 16, ŽKap. tamt., střěly tvė wenznuty sú u mé ŽKlem. 37, 3, dva rzetiezy bieſſta weznuta (sic) Comest. 74ᵃ, v tom (firmamentu) wenznuty totiſſ wſazeny jsú hvězdy t. 3ᵃ, z mnohých závor tak wenznutych innexis t. 70ᵇ, z mnohých tak wenznutich .. Comest.-Cerr. 72ᵃ. Zaniklo.
padnu, -núti. Aor.: (židé) padnuchu na zemi EvZimn. Jan. 18, 6. Part.: padnuł BartD. 1, 126 (laš.) a j., spadnúł t. 91 (stjick.), spadnuty t. 126 (laš.) atd. Tvary inſinitivní bez -nu jsou v tř. I. 1, v. § 59.
pľunu, -núti stsl. pljunąti spuere. Part.: jakž sem ji (krev) wyplynul Otc. 224ᵃ, otec plynul na jejie tvář Comest. 93ᵃ; (Ježíš) plynuw na zemi Krist. 70ᵃ, plinuw v oči jeho Koř. Mark. 8, 23 atd.; – subst.verb.: plynutie člověčí Comest. 12ᵇ.
plynu, -núti. Praes.: list jeho neſplyne non defluet ŽWittb. 1, 3, (Nil) pline z ráje skrze egyptskú zemi Mand. 16ᵃ, koráb plyne z Benátek KabK. 2ᵇ, (cestovatelé) plynu do jednoho města Mand. 83ᵃ; – impf. plyniech, novotv. sg. 3. plynúše v. v § 114; – aor.: když odtad plynuch, przyplynuch na miesta plná nebezpečenstvie Troj. 224ᵇ; – part.: když deset dní bieše plynul Apoll. 134ᵃ, zloději byli przyplynuli k městu t. 145ᵃ; novotvar podle tř. I: její vlasy po Dunaji plyly Suš. 89.
plznu, -núti, stsl. -plъznąti labi, z pelz-. Praes. zplznet ze t. j. splznet sě laberetur Greg., myje-li se kto v té vodě, ſplzne všeckna kuože ChirB. 294; inf. ſplznuti collabi SlovKlem. 9ᵃ. Zaniklo.
-pomanu v. -manu zde napřed.
přáhnu, -núti, z pręg-. O přehlásce přáh-, přieh- zúž. příh- srov. I. str. 107 sl.; pravidelnost její se časem ruší. V nč. ovládlo přáh-: praes. -přáhnu, -přáhneš atd., impt. -přáhni; dial. příh-: zapříhnout, zapříhnul Duš. jihoč. 2, 11, zapříhnúť BartD. 1, 78 (rožn.) a j. Tvary infinitivní bez -nu jsou v tř. I. 4, v. § 80.
prchnu, -núti, z koř. perch-. Praes.: až ſlzye prchnw z očí Růž. 8. Aor. sil. sg. 3. prše: rozprſſe sě lid Ol. Ex. 5, 12, rozprſſe ſe MamV., (Alexander) roztě kola až všě prchu AlxV. 1167; – aor. slabý pršech: (kniežata) rozprſſechu ſe Comest. 178ᵃ.
-prnu, -núti, z koř. per-, srov. Jag. Arch. 10, 559. Praes.: jakž se vlk k stádu przyprne AlxV. 1422, člověk oprne sě jemu resistet Ol. Sir. 16, 22, oprьne se Hlah. tamt.; – aor.: rytieřstvo k nepřátelóm poprnu AlxV. 1411, (čert) vyprnu sě jim z očí Podk. v. 225; – inf.: ižádný nebude sě smieti
![[251]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00253.jpg){kind=link}