Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<254255256257258259260261262>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[258]číslo strany tiskuváznu, -núti, z vęz-, jako vazu, viezti v § 60. O přehlásce v́áz-, viez- (zúž. víz-) a jejím rušení srov. I. str. 111 sl. – Praes. váznu, viezneš atd.: v ňemžto (hřiechu) sám waznu Rúd. 9ᵇ; uwyezne-li trn v noze Štít. uč. 66ᵇ, Vuiézne v osídle Ol. Job. 18, 9, noha tvá nevwíezne Kladr. Prov. 3, 33, (krokodil) na ten hák zawjzne Har. 2, 236; ti waznu jako ptáci na otržni Štít. uč. 84ᵃ; u blátě vwieznu (pl. 3.) Mill. 125ᵇ. – Aor.: (Absolon) vuieze za hlavu u duba Ol. 2. Reg. 18, 9, vwieze na větvi hlava jeho Comest. 146ᵃ, mnoho sto koní vwazu v onom piesce AlxV. 2183. – Part. vázl, viezli atd.: veliká moc ryb v sieti zwazla Krist. 110ᵇ; vwiezl Kladr. žalm 68, 3, vwijezl Ben. Súdc. 3, 22, vwjzlo Háj. 142ᵇ; – (ovce) v blátě zwaznuly Brig. 84 atd. – Nč. váznu vázneš atd., vázl vázli atd. Us.; dial. víz-: vwjzl VesB. 4ᵃ, abyste nevwyzly BílQ. 1, 70, huvíznout huvíz huvízla chod. 34 a Šemb. 16 (domažl.), huvíznót BartD. 2, 229 (kunšt.), víznu vízneš t. 154 (slavk.) a j. věnu, -núti, z vê-. Praes.: vietr powyene Štít. uč. 25ᵃ, vicher wiene ChelčP. 160ᵃ atd.; – inf.: který nás vicher muož powienuti convellere Otc. 29ᵇ; – subst.verb.: větrné powienutije Alxp. 65. – Podle váti, vál atd., za starší vieti, vál-vieli atd. (o němž v. v § 97). změněno věnúti v nč. vanúti: wanauti Kom. Jg. a Us., kvítek líbau vůni wane Rosa Jg.; vě- zachováno dial.: ověnúť, ověnulo BartD. 1, 244 (val.).

vinu, -núti, z vi-, srov. víti v tř. I. 7 § 103. Aor. vinuch: liud sě o rově zzwinu ApŠ. 37, (lev orla) k sobě przywynu NRada 27 atd. – Part. vinul; král obynul sě jest pytlem Pror. Isa. 37, 1 atd.: vinuv: tělo v prostěradlo obynuwſſe Krist. 103ᵇ; vinut: pokolenie mé jest ſwynuto convoluta ŽWittb. Ezech. 12; atd., nč. vinu, vinul atd. Us., obinuc BariD. 1, 110 (laš.).

vládnu, -núti, z vlad-, vold-. Praes. wzwladnes jimi ŽKlem. 2, 9, impt. wladnieme t. 82, 13 atd., dosud tak. Tvary infinitivní bez -nu jsou v tř. I. 1, viz § 59.

vyknu, -núti, stsl. vyknąti discere. – Aor. pl. 3. vykú: když sě dievky ſwiku, na koních jězditi obiku, jěchu sě země pleniti DalHr. 10, ſwyku, obyku DalC. tamt. – Part. vykl: jakž jest obykl Štít. uč. 83ᵃ atd.; – vyk: obykſſe hřešiti Štít. uč. 113ᵃ; – vyčen: przywyczene utrpenie rigorem solitum Otc. 55ᵇ obyczene consueta arma t. 4ᵃ, dobytek k sušeným rybám (místo píce jiné) jest zwyczeny a zučeny Mill. 124ᵃ; – subst.verb.: podle ſwyknutie Koř. Skutk. 26, 5. – Nč. také part. zvyknul, zvyknuv atp., vedle zvykl atd.

zábnu, -núti. Ze zęb-. O přehlásce záb-, zieb- (zúž. zíb-) a jejím rušení srov. I. str. 112. Nč. zábnu, zábneš atd. Us., dial. zíbne mně BartD. 2, 174 (brn.), ozibnóť t. 43 (kojet.).

zinu, -núti, stsl. zinąti hiscere. srov. zěju, zieti v tř. V. 4, § 200. – Part.: by voda pozinula ny ŽKlem. 123, 4, obzinúł = ulovil BartD. 1, 238 (val.), obzinút = dostati, uloviti BartSl. s. v. Většinou zaniklo.

X
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).