[104]číslo strany tiskumístech v dokladech právě uvedených (17, 24; 68, 9; 80, 9) škrabáním měnil -m v -n a dal tím na jevo, že -m pokládal za nesprávné, neboli že -m bylo odchylkou. Jde však o výklad této odchylky. Vyskytuje se několikráte a to částečně v případech stejných, proto jí nelze vykládati omyly pouze nahodilými. Pro adj. památem, poslušem a subst. neposlušemstvie ukazuji na č. adj. tajný a tajemství, stsl. adj. tainъ t. j. tajьnъ a taimъ t. j. tajьmъ; rozdíl -n-, -m-, který se zde vidí a viděl, byl napodoben a tudy vzniklo památem, poslušem atd. místo -n. Podnět podobný pro part. -n a změnu jeho v -m mohl býti dílem v případech analogických právě vytčených. dílem v part. praes. pass. -m, pokud se v jazyku ještě drželo; tedy na př. part. poznám v EvOl. m. poznán mohlo vzniknouti podle part. znám (známý), učiňem m. učiňen podle part. učinim (srov. stč. držim) atd. Srov. Listy filol. 1886, 290.
2. Jako jinde, v. § předcházející č. 2, tak jsou i v češtině duplikaty tohoto participia, s- -t a -n zároveň. Na př. vedle staršího nebo náležitého part. -n je spolu mladší –t: jěn a jět, by na lov gien(o) PilB. 7 (rým: věděno), ujetá cesta Us.; hřien a hřát, pocestný jest ohrzien Ol. Job. 31; 20, nč. ohřát Us.; sěn a sět, sát, novo ſyene plémě Pass. 596, siemě jest wſieto ŠtítOp. 219, semeno musí ſeto býti Beck 1, 424, wsát jest BrNZák. 33ᵃ; ván a vát, wano jest ventilatum est Pror. Isa. 30, 24, nč. zavátá cesta Us.; děn, dien a dět, odyen světlostí ŽWittb. 103, 2, odín Vel. Jg., starosty odyetee u pytle opertos Ol. 4. Reg. 19, 2 ; dán Us. a dat. čest data AlxV. 1948, subst. verb. škoda mého vydaťá Suš. 472 ; mlen a mlet, chleb mlen bude Pror. Isa. 28, 28, mlet Us.; třěn, třien Us. a třět, cěsty trzyete planas vias EvVíd. Luk. 3, 5 atd. Hojnější toho příklady jsou v nářečích východních : hnatý za náležité hnán, mečem prohnatěho Suš. 117, rozehnatý BartD. 2, 380; daty za dán, vydatá céra, zadatý byt t. 1, 80 (rožn.) a j., nenadatý (komu nelze dost dáti) t. 2, 348 (záp.-mor.); odřetý za -dřen, koza vodřetá t. 241 (han., kunšt.); otřetý, zavřetý, pohřetý za třen, -vřen, -ž(h)řen t. 218 (han., třeb.); jinde zavřítý, podepřítý, prostřítý t. 1, 26 (zlin.) atd. Naopak je part. -n místo -t u Kollára, patrně chybou: pistolky k boku připněné m. připaté Sl. Dcera 1862 str. 341. Víc o tom při slovesích jednotlivých.
3. Dial. je toto participium jen sklonění složeného: nesyny, -yno, -yne (= nesený, -ená, -ené), zabity, -to, -te Lor. h.-ostrav. 52.
4. Konečně bývá v tvarech tohoto participia různá kvantita.
Zejména je zdloužení v slabice kořenné v dial. nésen atp. za spisovné nesen atd.: nésen, pásen, lézen BartD. 1, 38 (velick.).
Slabika vzniklá stažením je zpravidla dlouhá; tedy na př. stan ze stojanъ, sán ze sêjanъ a podle toho i sát, nic oſátého Br. Jer. 35, 9 atd.
V případech jiných, mimo stažení, je v participiích tvaru -t samohláska před souhláskou příponovou zpravidla krátká: pat, bit, kryt, zut,
![[104]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00106.jpg){kind=link}
