Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<423424425426427428429430431>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

zda s’ neslýchal, ž’ máš umřieti, i budeš pykal Hod. 84ᵇ; zlý vezme to, což nezaslúžil, jehož lepší bude nuſil t. j. n’úžil (neužil) AlxB. 8, 43; ta (Anna), jež u velkém smutcě byla, již (nyní, když střetne Jachyma) bude jeho zbyla Levšt. 150ᵇ. Srov. pol.: będę kupował = budu kupovati atp.

Kondicionál act.

Výrazy jeho jsou bych nesl, bych byl nesl atd. Starší z nich je bych nesl. Podle složení svého je to vlastně výraz pro minulost, a zejména pro plqpfektum; v té platnosti, bych nesl plqpf. = portaveram atd., drží se ještě v textech stč., v. § 230. Ale časem vzal na sebe význam kondicionální = portarem, portavissem; a aby byl zřetelný rozdíl mezi přítomností a minulostí, bralo se bych nesl za kondicionál praesentis = portarem, a utvořilo se bych byl nesl pro kondicionál praeteriti = portavissem.

Pomocné bych v těchto výrazích jest aorist slovesa býti a mělo své náležité časováni: sg. 1. bych, 2. 3. by, du. 1. bychově, -va, 2. 3. bysta, -šta, pl. 1. bychom, me, -my, 2. byste, -šte, 3. bychu, v. § 97 a 100. Mělo původně význam svůj náležitý, t. j. význam aoristu slovesa býti. Ale když se bych nesl atd., původem svým plusquamperfektum, bralo za kondicionál, měnil se tím také a hlavně význam pomocného bych atd.: nebralo se již za aorist slovesa býti, ba ani za sloveso finitní, nýbrž za pouhou spojku kondicionální, = ut, quod atp. Spojkový význam viděl se a tkvěl v tom, co ve všech tvarech bych, bychom, byste atd. se drželo, t. j. v slabice by-; v koncovkách pak -ch, -chom, -ste atd. viděla se flexe, příslušející perifrastickému výrazu celému, nejen aoristu by-ch, flexe, která se mohla nahrazovati jinak, zejména pomocným jsem, jež je v perifrast. perf. nesl-jsem atd., a která se po případě, když se ze souvislosti rozuměla, mohla i zanedbávati, jako je vynecháno jest a jsú v perf. sg. 3. nesl a pl. 3. nesli místo nesl-jest a nesli-jsú atd., nebo jsem v sg. 1. já myslil atp. m. já jsem-myslil atd., v. § 227. To vše se také skutečně děje: místo sg. 1. já-bych-nesl jest by-sem-nesl nebo jen já-by-nesl, místo pl. 1. my-bychom nesli jest by-jsme-nesli nebo jen my-by-nesli atd.; ale děje se to postupem při různých sem patřících tvarech rozdílným, jak ukazují doklady v § násl.

Sing. 1. bych nesl, bych byl nesl atd. Na př. raději bych chtyel umřieti AlxV. 181; hi jeden z vás nevěř tomu, bich tuto věc zamyzlil chtě kteréj zlobě AlxB. 8, 20; nejmám takých hřiechóv mnoho, bych lupil neb zabil koho Hrad. 144ᵇ; jedna osoba na mě sobě smyslila, že bych já řekl (na kázání), že atd. RokycKl. 386ᵃ; nedomnívejte se, že bych přišel rušiti zákona anebo proroků BrNZák. 12ᵇ; ſchowal bych ſie byl abscondissem me ŽWittb. 54, 13 atd., bych nesl, bych byl nesl Us. - Novotv. by-jsem: hdyby sem já mohla Erb. čít. 34 (domažl.), musela by sem Suš. 226, by-sem

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).