poníže[24]číslo strany rukopisuně na kolena padli a s největší počestnosti jeho svaté ruce i nohy líbali.
Ačkoliv pochybnosti žádné není, že svatý Severin při pohřbu zustal a toho vysoce důstojného a svatého opata v klášterním kostele před velkým oltářem osobně pochoval, však nicmeně na ráno otevřený hrob a rakev mímo hrobu na zemi státi spatřili.
Tu pobožni řeholnící, nad tím se uleknouce, svýho svatýho otce s větší počestnosti po druhy pohřbili, však ale na druhý ráno tak jako prvního dne jej nalezli. Když se to již taky i třetí ráno stalo, tu jsou seznali, že by jejich milý otec nechtěl u ních pohřben býti, protož jeho mrtvé tělo na vůz vložili, dva neskroceny voly do něj zapřáhli, a kam by chtěli, jíti jich nechali. [25]číslo strany rukopisuPo malej chvíli oči se jim otevřeli a spolu veškeren lid viděl, kterak dva anjele vedle volů[s]volů] Wolu jdouce, jich přímou cestou k jeskynce svatýho Vendelína vedou. Tu se zastavice, nemohli dálej hnáni[t]hnáni] hnánj býti a svaté tělo na tom místě uctivě pohřbeno jsouc, mnohýma zázraky se stkvělo.
Z ohledu toho po nejakém čase moudře uznáno bylo, aby se to svaté tělo ze země vyzdvíhlo a do kamennýho, nad zem povyšenýho hrobu vložilo, kterýžto hrob s dvanácti v kameně vytesanými, vůkol stojícími apoštoly, řezbou a jinšíma obrazy okrášlen, až po dnes ještě se spatřuje. Při tej svatej a krásnej hrobce toto blahoslavené tělo mnohém více nežli prvé navštěvované, mnohýma oběťmi obdarované a od Boha vzdy větší[26]číslo strany rukopisuma zázraky oslavené a zjevné učiněno bylo.
Odtudž veliká kaple kamenná spolu i s dvoumi oltářmi na takový spůsob vystavená byla, že jest hrob do prostřed kaple přišel a železnyma mřížema ohražen byl. Poněvádž pak lidé v tej kapli již mši svatou slyšeti a svou pobožnost lépej vykonávati mohli, protož se tam poutě, zázraky a obětě tak rozmahaly, že vůkol domy a posledně i vesníce vystavená byla, aby poutníkové v tej přenáramnej poušti své obydlí a ušetření míti mohli.
Zde taky nemá zamlčeno býti, kterak hned po smrti svatýho Vendelína svatý Severin do škotské země legaty odeslal, aby tehdejšímu králi, svatého Vendelína bratru, oznámili, jak tuhý život on v Vestriku, jsa poustevníkem, vedl, v Tho[27]číslo strany rukopisulay
