[36]číslo strany rukopisukterý dne nedělního v kostele svatýho Vendelína kázaní slejchával. Když pak jedenkráte na den téhož svatýho jej velmi tuze chváliti slyšel, myslil sobě, že to všechno, co kazatel povídá, podvod a lež jest. Aj, tu náhle tak oslepl, že jsou ho z kostela vyvedsti museli. Odtudž poznal a želel hříchu svého, žádal svatýho Vendelína za odpuštění téhož proti Bohu rouhání a přislibil, jestli mu zase jeho zrak navrátí, že chce katolikem býti. Svatý Vendelín nad ním se smilujíc, jeho slepe oči[y]oči] oci osvítil, on ale tak vděčný byl, že hned, jsa katolikem učiněn, se vyspovidal, velebnou svátost oltářní přijal a ten div ke cti a chvále svatyho Vendelína všudy vypravoval.
Léta 1699., když truhla ostatků[z]ostatků] Oſtatku svatého Vendelína otevře[37]číslo strany rukopisuná byla a jedná v tom sousedstvu dlouho nemocná, k svému uzdravení žádného prostředku nenalezající žena o témž otevření uslyšela, nemohoucí tam osobně dojíti, zaslíbila se, že jestli by zdraví nabyla, spolu i s manželem svým do jeho svatého kostela putovati, tam se vyspovídati a velebnou svátost oltářní přijmouti chce. A ejhle, dív! Po vykonaném slibu, když ještě na modlitbách trvala, zdravá povstala. Svou pouť a slib vykonavší, svému duchovnímu pastýři Mikulášovi Kellerovi (to jest jméno německého téhož sv. života[aa]života] žiowta a zázraku spisovatele) a jiným se přiznala, jak veliké dobrodiní a lásku ji svatý Vendelin prokázal.
Léta 1700., měsíce července, Kateřina Dreherová z Habštettu skrz přimluvu svatýho Vendelína po vykonanej oběti [38]číslo strany rukopisupomoc a zdraví nabyla, což ona dobrým svědomím vyřkla a přisahou potvrdila.
Léta 1702., měsíce února, školní místr z Habštettu, jsouc chromý, zaslíbil se k svatýmu Vendelínu pěšky putovati a toho divotvorného svatého za uzdravení svých chromých oudů vzývati, což s takovou vroucnosti vykonal, že se rovný zase domu navrátil, a to velké dobrodiní téhož ochotného v potřebách spomocníka až posavád vychváluje. Podobný přiběch o sobě s přisahou dosvědčuje nynější školní místr u svatého Vendelína, Martin Monc nazvaný, který z Triru celý chromý na berlách k svatýmu Vendelínu přišel, skrze pomoc ale svatého Vendelína, o kterou dlouhý čas usiloval, tak dalece uzdraven byl, že kdežto prvé na berlích bídně
