Některé památky, které se od léta 1726. zběhly a staly zde, tuto kratičce na budoucí památku zaznamenám. František Šolc.

Na den Navštívení Panny Marije léta 1726. dne 2. julícizojazyčný text[a]julí] Junlÿ v Končicích[b]Končicích] Koncžÿczych skrze jednoho chlapce zapáleno. A celá ves, totiž statkův a chalup[1]chybějící číslo, též kostel svatého Stanislava celý shořel, jenom zdi zůstaly stát (toliko zvonici obhájili). A městečka Žiželic dobrý díl, totiž domův a domkův přitom vyhořelo 40.

V témž roce 1726. byla velká neouroda, takže téměř ani lidé, ani pro dobytek ani polovice zaopatřeni byli. Žito bylo po 5 zlatých a ani hrubě k dostání nebylo. Pro dobytky pro nedostatek píce museli ze stodol a ze stavení došky trhati a řezati[c]řezati] Rzezſatj skoro tak samotný, dosti starý.

Nato pak hned v roku 1727., též roku [1v]číslo strany rukopisu1728. i také 1729., i 1730. velký mor na dobytek povstal, takže skrze ty léta pořáde bylo slyšeti, že na mnoha místech téměř skoro do jednoho vyhynulo.

Dne 29. apriliscizojazyčný text léta 1731. zde v Chlumci v panský pazderně za loretou zapálili konopě ve světnici. A od téhož dejmu tři lidi se udusili: dvě ženský a chlapeček. Však ale Bůh opatroval předce, že neshořela pazderna. Lidi se hned po šturmu zběhli.

Dne 10. juní annocizojazyčný text 1732. Jeho Milost císařská Karel 6. ráčila vyjeti s Prahy na Brandejs na honbu. V tom ale nešťastně svýho nejpřednějšího ministra, totiž knížete Švorcumburka, nechtíc a nerad zastřelil, kterej se ale předce z hříchův vyznal a 7 hodin byl živ. Na cestě (vezoucí jej do Prahy tak raněného) umřel.

V témž 1732. roku slavný lázně pod Volešnicí a Chlumcem ke cti a chvále svatého Jana Nepomuckého sou vystavěny. Což se povídá, že by někdy před lety také tam lázně byly, nebo sou káď tam v zemi našli.

Dne 1. julí annocizojazyčný text 1732. před slavností Navštívení blahoslavené Panny Marije, právě když se v loretě chlumecký litanije dokonávala, strhla se nenadále bouřka. Takže lidé šetříce sobě času pohodlnýho,[2]škrtnutý text: kterého velmi málo těma časy bylo, sena hrabali. Takže nedaleko Chlumce na lukách manželka Jana Krafky, souseda a kostelníka chlumeckýho, též i dvě cery, spolu všickni tři sedíce vedle sebe v kupě sena od hroma zabiti sou byly. A na slavnost Panny Marije s velkým pláčem od mnoství lidí k hrobu doprovozené byly. Jména jejich byla jsou totiž: matce Magdalena a ceři starší též Magdalena, a třetí Kateřina. Bože, račiž je na milost přijmouti.