Některé památky, které se od léta 1726. zběhly a staly zde, tuto kratičce na budoucí památku zaznamenám. František Šolc.

Na den Navštívení Panny Marije léta 1726. dne 2. julícizojazyčný text v Končicích skrze jednoho chlapce zapáleno. A celá ves, totiž statkův a chalup, též kostel svatého Stanislava celý shořel, jenom zdi zůstaly stát (toliko zvonici obhájili). A městečka Žiželic dobrý díl, totiž domův a domkův přitom vyhořelo 40.

V témž roce 1726. byla velká neouroda, takže téměř ani lidé, ani pro dobytek ani polovice zaopatřeni byli. Žito bylo po 5 zlatých a ani hrubě k dostání nebylo. Pro dobytky pro nedostatek píce museli ze stodol a ze stavení došky trhati a řezati skoro tak samotný, dosti starý.

Nato pak hned v roku 1727., též roku 1728. i také 1729., i 1730. velký mor na dobytek povstal, takže skrze ty léta pořáde bylo slyšeti, že na mnoha místech téměř skoro do jednoho vyhynulo.

Dne 29. apriliscizojazyčný text léta 1731. zde v Chlumci v panský pazderně za loretou zapálili konopě ve světnici. A od téhož dejmu tři lidi se udusili: dvě ženský a chlapeček. Však ale Bůh opatroval předce, že neshořela pazderna. Lidi se hned po šturmu zběhli.

Dne 10. juní annocizojazyčný text 1732. Jeho Milost císařská Karel 6. ráčila vyjeti s Prahy na Brandejs na honbu. V tom ale nešťastně svýho nejpřednějšího ministra, totiž knížete Švorcumburka, nechtíc a nerad zastřelil, kterej se ale předce z hříchův vyznal a 7 hodin byl živ. Na cestě (vezoucí jej do Prahy tak raněného) umřel.

V témž 1732. roku slavný lázně pod Volešnicí a Chlumcem ke cti a chvále svatého Jana Nepomuckého sou vystavěny. Což se povídá, že by někdy před lety také tam lázně byly, nebo sou káď tam v zemi našli.

Dne 1. julí annocizojazyčný text 1732. před slavností Navštívení blahoslavené Panny Marije, právě když se v loretě chlumecký litanije dokonávala, strhla se nenadále bouřka. Takže lidé šetříce sobě času pohodlnýho, kterého velmi málo těma časy bylo, sena hrabali. Takže nedaleko Chlumce na lukách manželka Jana Krafky, souseda a kostelníka chlumeckýho, též i dvě cery, spolu všickni tři sedíce vedle sebe v kupě sena od hroma zabiti sou byly. A na slavnost Panny Marije s velkým pláčem od mnoství lidí k hrobu doprovozené byly. Jména jejich byla jsou totiž: matce Magdalena a ceři starší též Magdalena, a třetí Kateřina. Bože, račiž je na milost přijmouti.