Stanislav opět jej druhé napomenu i třetie, a když toho nerodi učiniti, da protiv němu kladbu. A když svatý Stanislav mši slúžieše, tehdy král posla své panošě, aby jej u oltářě rozsěkli. Ani do kostela všedše, třikrát oltář objidechu, a svatého Stanislava neuzřiechu a vrátivše sě to pověděchu králi. Tuž král počě jim láti a řka: „Nemohli ste shubeného popa bíti?“ A velikými hněvy sám běžev do kostela, třikrát lécě a vstav přiběh k němu, an u oltářě stojí, i protkne jej mečem a trže jej od oltáře a počě jej sieci a panoším káza jej na kusy rozsieci a rozmetati po uliciech a po poli. A tak svatý Stanislav bojoval pro vieru boží až do své smrti.
O druhém mámy znamenati, že jeho svatost ukázána jest byla mnohú věcí. Prvé samým bohem. Druhé nebem, jakož sě čte o něm, když svatého Stanislava biechu na kusy rozsěkli a jeho svaté tělo psóm a zvieřatóm rozmetali, tehdy buoh poslal čtyři anjely v uorlové tváři, kteříž jsú toho svatého těla hledali a nedali jeho dotknúti ani psóm ani zvieřatóm, a nad každým jeho kusem byl světlý poprslek z nebes, po nichž jsú křesťané shledali to svaté tělo a na jedno miesto je snesli. A nazajtřie všechno tělo vzdržěli celo. A tak jsú je s velikú ctí schovali a za deset let nebesa sě nad ním svietily ve dne i v noci pro jeho velikú svatost.
Třetí jeho svatost svědčila voda. Jakož se čte o nem, když jeden mnich Vincencius jedieše do Říma a přěs moře sě plavieše, tehdy bieše na moři veliká búřě, na moři oni zvolachu k bohu, druzí k svatému Mikuláši, třetí k jiným svatým a ten bratr zvola k svatému Stanislavu. A hned moře sě ukroti.
Čtvrté jeho svatost svědčil oheň. Jakož sě čte o něm, když jeden šlechtnic ménem Ondřej bieše polský, bojieše sě velmi Prusuov. A když Prusi naň přijědechu a okolo něho vešken dvuor i duom zažžechu a on nemoha nikudyž utéci, zvola a řka: „Svatý Stanislave, rač mi pomoci z tohoto ohně.“ A hned sě plamen rozstúpi a on zdráv z ohně vynide beze všeho opálenie. Prosmy etc.cizojazyčný text
Páté jeho svatost svědčil mrtvý. Jakož sě čte o nem, když svatý Stanislav chtě božie služby posíliti, kúpil bieše ves a kostelu u jednoho rytieřě, jemuž diechu Petr. A když on umřě, jeho přietelé pohnachu svatého Stanislava přěd krále. A král jemu vece: „Aneb svědky vyveď, že si kúpil, aneb jemu vrať ves.“ A svatý Stanislav ukáza svědky, a oni bojiecě sě krále nesmiechu pravdy poznati. Tehdy svatý Stanislav uzřěv, že nemóž lidského svědomie mieti, prosi krále, aby jemu rok dal za tři dni, aby jeho svědka postavil, u nějžto tu ves kúpil.
Tuž ty tři dny svatý Stanislav posti sě v náboženství se vším žákovstvem. A třetí den odslúžili svatú mši; jide na krchov, ano král čeká a množstvie lidí a pánuov, chtiece taký div viděti. Svatý Stanislav káza jeho hrob odkopati a poklek k bohu vece: „Ó, mój milý hospodine, Jezukriste, jenž křísil Lazařě, ješto čtyři dni ležel pod zemí, rač křiesiti tohoto rytieře,
