že vždy zvala jej do svého domu se všěmi apoštoly a chudé potom ctila, neb ty hospodin velmi miluje, kteříž chudým pomáhají. Páté buoh miluje kajície, ješto sě kají svých hřiechuov jako svatá Maří Magdalena, ješto umývala bohu nohy. A potom byla třidcěti let na púšči. A takéž ktož chce, aby jej buoh miloval, musí sě vždy káti svých hřiechuov. Šesté buoh miluje ty, ješto v čistote přěbývají jako svatá Maří, matka božie, a svatý Jan dnešní den, jehož jest syn boží miloval nade všě apoštoly. Jakož praví Šalomún: „Čisté buoh miluje.“ Sedmé buoh miluje v pokoji přěbývajície jako Šalomúna, jenž jest v pokoji přěbýval a bohu slúžil. Protož když sě s lidmi nerad sváříš ani vadíš ani kterého hněvu na srdci máš, tehdy tě buoh miluje. Nebť jest patera věc, ješto kazí pokoj mezi lidmi. Prvé zemské zboží, a to mámy ukázáno v Starém zákoně na Abrahamovi, když bieše Lot, jeho synovec, s ním i mějieše mnoho dobytka, i svadista sě o pastvu a pro zbožie nemožiesta v hromadě býti. Protož lakomci nemohú pokojě jmieti, že cizieho žádají, a svého nemohú syti býti. Jakož sě čte o jednom lichevníku, když bieše umřěl a mnoho zbožie svému synu ostavil, myši jemu skříni provrtavše, vzemši každá po jednom peniezi i nakladechu tomu lichevníku plná usta jeho peněz. An uzřev to, vzav všěckny penieze s měchu i zasu, otři všichnu tvář. Druhým kazí pokoj svěcká čěst, neb mnozí uzřiece jednoho ve cti, závidie jemu a rádi by jej toho zbavili, ano jim to nic nepřěkáží. To mámy ukázáno na Saulovi, když David bieše zabil obra Goliáše, tehdy s králem do Jeruzaléma jeda, uslyšě, ano panny spievají v tanci. Saul zabil tisíc lidí a David deset tisícuov, hned sě král Saul rozhněva i nenáviděl Davida do svéj smrti, protože jej viece chválili než krále.
Třetie hřiech činí nepokoj, že hřiešný, bojě sě svého stěnie, nesmě na cěstu jíti boje sě hromu, nesmě spáti boje sě smrti, jakož mnozí jdú spat zdrávi, a naleznú jě mrtvy. Protož hřiešní pokojě nemohú mieti, neb nechćie z bohem pokojě mieti.
Čtvrté, ješto pokoj kazí, jest svá vuole, neb kteří jsú sobě volní, vešken pokoj ztracují a zkazují jako král Roboam, syn Šalomónuov, když napomenut byl od prorokuov, aby lidi k milosti přijal. Tehdy on vecě: „Já chci svú vóli mieti, lepí jest mne prst, než mého otcě všěckna ruka byla.“ A protož ztratil deset čiestí svého královstvie. Takéž ktož chce svú vuoli mieti, ztratí nebeského královstvie.
Páté, ješto pokoj kazí, to jest ukrutné slovo. Když jeden zle die a druhý jemu huoře odpovie, bude z toho sváda a často sě vražda stává, a ti mezi sobú nemohú pokoj jmieti. A protož proti těm pěti věcem, ješto pokoj kážě, měl syn boží jiných pět věcí, jimiž sě pokoj tvrdí. Proti zemskému zboží měl chudobu, že tak sě v chudobě narodil, že svatá Maří nejměla jeho čím poviti. Protiv svěcké cti měl potupu, že tak byl potupen
