bojiece sě, ukázachu jie toho Jidášě a řkúce: „Leč ten vie, leč ničs.“ A když ten nerodě pověděti, káza jej přes noc v žaláři držeti a nazajtřie káza jej vyvésti i vece jemu a řkúci: „Toť smrt a život před tobú, nebo pověz a naplň mú žádost a budeš živ. Pakli nechtěš, hned tě káži upáliti.“ A on vece a řka: „I čsoť já to věděti mohu, ano tomu viece než dvě stě let, jakž jest Jezus Kristus umučen.“ Ana jemu vece: „Nelzeť jest jinak, muosíš pověděti.“ Tehdy on jide s královú a s lidmi na to miesto, kdež svatý kříž ležieše, i pokleče a řka: „Hospodine, rač to svaté dřevo ukázati.“ A jakž to vece, hned sě to město z kořen potřase. A když kopáchu dvadceti kročejí vzhlúbi, tehda nalezechu tři kříže a taká vóně jě zajide. A črté u povětřie zvolachu naň a řkúce: „Nevěrný Jidáši, čso činíš?“ Čsož onen Jidáš byl dobře učinil, tos ty vše zkazil.“ A tak jest nalezen svatý kříž.
Třetie ukázán jest svatý kříž po nalezení, že když vykopachu tři kříže, i nevěděli, který jest boží. A v ta doby ležieše v nemoci jedna šlechćična v Jeruzalémě. Tehdy svatá Elena jide k nie i káza na ni položiti dva kříže, na nichž sú lotrové pněli, ničs nevsta ani by zdráva. A když třetí svatý kříž na ni vložichu, hned ta paní z nemoci vsta a by zdráva. A v ta doba ponesechu přes město jednoho panice umrlého. Tehdy svatá Elena káza jim s ním státi, a poklekši i vece: „Hospodine, rač ukázati své svaté dřevo, na němžs nás vykúpil.“ I vložichu naň prvé dva kříže, an ničs nevsta, a když boží kříž naň vložichu, hned ten jinoch vsta z mrtvých. A črté opět v povětří zvolachu a řkúce: „Ach, toť nalezeno to svaté dřevo, jenž smy byli schovali velmě dávno. A již pro ně ztratíme všichnu svú moc a jeho znamením vyženú nás z tohoto světa.“ A tak jsú i črté zvěděli svatost svatého kříže. Prosme, ať nás ostřeže ode všeho zlého.
O druhém máme znamenati užitek jeho, že když je vložichu do vody, hned sě hořká obráti v sladkú. Prvý užitek jest nám svatého kříže, že tento svět osvěcuje, neb tento svět byl sě zatmil temností velikéj nevěry, takže jedni klaněli se slunci, druzie měsieći, třetí hvězdám, čtvrtí dříví, pátí kamení, šestí črtóm, a žádný nevěděl pravéj cesty. Ale když syn boží ukřižován, tehdy nám dal drahú světlost, točiž svatý kříž, abychom skroze nen poznali, ké stvořitel a ké stvořenie a čso dobrého a čso zlého. A to máme vše skroze svatý kříž, a to máme ukázáno v Tajnići svatého Jana, že svatý Jan viděl anjela oblakem oděného, a duha na hlavě jeho a tvář jeho jako slunce. Skroze toho anjela znamenává sě syn boží, jenž jest sstúpil s nebes na tento svět i oděn oblakem, točiž naším ćelesenstvím a duha na hlavě jeho, točiž víćezstvie, a tvář jeho, točiž svatý kříž, jako slunce svietí po všem světu a osvěcuje vešken lid. Prosmy jeho milosti, ať nás ráčí osvietiti.
Opět druhý užitek máme svatého kříže, že peklo lúpí a peklo zlámal a duše svaté z neho vyvedl. Jakož praví Zachař prorok: „Ó, Hospodine, tys zlámal svú krví peklo a dušěs z diábelské moci vyprostil,
