vlhkostech přirozených. A poněvadž užitečnějie jest člověku, zdravie by zachoval, znamenaj, coť budu praviti.
Najprvé, když vstaneš ze spánie, protúlaj se po měkce, točiž po kobercích aneb po trávě, a protahaj život svój i ruce a pak hlavu zčeš svú slonovým hřebenem, aneb tehdy sílí se tělo člověčie, a dobrým vínem promyj sobě chřiepě své. A pak rozžij dvě zrnci mastixu a létě po jiedlu zmý obličej, ruce i nohy studenú vodú, ať horkost do žaludka se obrátí, neb to činí dobré požívanie v žaludku. Na všaké jitro vyčisť zuby perem a promý studenú vodú čistě, přičině málo octa vinného. A dvakrát v týden zmý ruce i nohy teplú vodú, v nížto vařen rmen, neb to všeho těla posiluje a odbéře pýchy jich a mladne od toho člověk. Mastix a reubarbarumcizojazyčný text, ktož toho málo pohltí, tlusta činí na tváři a všech smyslóv těla posiluje. A když jsi v lázni, zmaž své tělo mastí z klasu nardového udělanú, neb tiem srdce bývá obveseleno, krev se dobrá zarozuje a život i plt se jeho čistí a jasní. A po lázni i sic na všaké jitro máš požívati těchto apatečných lékařství: dyagalganga, leticia Galienicizojazyčný text, totiž veselé Galienovo, a zvláště tu, kterúž Aristotileš Alexandrovi učinil a odlúčení větrnosti kterúžto takto učinil. Vezmi anýzu a reubarbarumcizojazyčný text, dřevo aloescizojazyčný text, a to buď ztlučeno dobře, s siropem dobrým, točiž nápojem smiešeným, ruoženým, a k tomu přičiň vína málo dobrého a tiem to rozpusť a požívaj toho na čtítrobu a na každý den. A napí se toho skrovně vína, a když počiješ chut k jedení, tehdy jez skrovně, aby vždy chuti k jedení neztratil. A po stole málo potúlaj se létě po trávě a po miestech utěšených a zimě po kobercích anebo po rohožích. A zimě spi na levém boce, a létě
