játry k sobě pitie i jedenie. Potom to jedenie jakožto magnes železo k sobě táhne, ihned když to pitie v játry přijde, tehdy se promění, i bude krev. I také táhnú najlepší krev k sobě a od toho se silní. A tak jde z jatr jedna veliká žíla, a když odstúpí od jatr málo, rozdělí se na dvé. A ta jedna žíla jde nahoru a dělí se v mnoho žil ke všem údóm, ješto jsú v člověku. A od toho zvie točiž člověk, neb zdravie, také i nemoc, na krvi záleží. Takéž činí ta žíla, jako pod se jde, posielá také k srdci s tú najlepší krví. Pak plíce svú pěnú tu krev k sobě táhnú a žluč horkú krev a slezena zlú. Potom shromáždí se krev v žíly k ledvinám a protiskne se, a bude voda. Potom jde malými žilkami jako pot v měchýř. A měchýř má dvě věci, ješto jeho v hromadu tisknú. Když bude měchýř pln, tehdy odtiskne ty věci od sebe od těžkosti vody. Pak voda jde od člověka a potom stiskne se měchýř v hromadu, aby voda vždy od člověka nešla, kromě že jde od jednoho člověka druhdy tak dlúho, až od člověka nátura odejde, to jest přirozenie.
Kterak mají vodu ohlédati
Znamenaj, že vodu mají ve dvě sklenici přijímati, jednu o puol noci a druhú k světu, aby lékař mohl věděti, kteraké jest postavy voda, když jde od člověka, […]text doplněný editorem[8]chybějící text a potom bude kalná, a někdy tence a potom tlustě. Zítra mají ohlédati vodu, neb tak poznají člověčie přirozenie tiem lépe, neb jest přirozenie silnějšie ve spání, když člověk odpočívá, nežli když by bděl, neb přirozenie mdlo bude od myšlenie. A má čisté sklenice mieti a čistě jemu je mieti. A mají je postaviti na miesto, ješto by nebylo ani horké, ani studené, aby od studenosti, ani od horkosti svého kštaltu neproměnila. Také nemají jie sem i tam nositi,
