se, uši zapeklíta se a ve všem životu škodu vezme.
Čtvrté, aby rozličných krmí na jedné večeři anebo na obědě nepožíval. Nebo jako die ten slovútný mudřec a pěstún ciesařuov, někdy Nero řečený, ctný Seneca v jedné epištole k Lucilovi, rytieři římskému a vladaři sicilskému: Rozličnost krmí zplodila rozličnost neduhuov a učinila rozličnost lékařstvie.
Páté, aby krmě a nápoj byl čistý a v své přirozené váze neporušený. Neb porušený pokrm i nápoj porušenú krev i tělo zarozuje.
Šesté, kdež muož člověk, ryb aby se vystřiehal jiesti, a zvláště suchých a nasolených tunných, a nad to bahenných, které nemají lupin.
Sedmé, aby se měl skrovně v jiedlu a v pití, neb to jest svrchované všech lékařství.
Osmé, aby před jedením vždy se potúlal aneb projel se na koni aneb na voze, neb tiem člověk připraví teřich svuoj k vypráždnění požitých krmí dřieve přijatých a zbudí v něm horkost přirozenú a žádost k jedení. Po jiedlu skrovně má pochoditi, aby krmě polehla a na dno žaludka postúpila, aby tiem snáze požita mohla býti.
Deváté, smutku a žalosti, a zvláště hněvu se vystřiehati jakožto od vraha svého života. Neb die ten mudřec Ježíš Syrachóv: Od zámutka přispievá smrt a přikrývá moc člověčí. A jakožto červ dřevu a mol rúchu, též smutek mužovu srdci škodí. A Šalomún praví: Um veselý ktvúcí věk činí, duch smutný vysušuje kosti. A dřieveřečený Ježíš die: Utěšenie srdečné, to jest život člověčí.
Desáté, aby člověk přielišného horka a studena se vytřiehal.
Počíná se naučenie mistra Petra Hispánského o zachování zdravie člověčieho etc.cizojazyčný text
Zdravie jest skrovnost podlé váhy a přirozenie na vlhkostech
