[Tandariáš a Floribella]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 150v–175v. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

dobrodružstvie.

[1120] Že přijede k jedné řece,

jeda přes ni, nesta konce.

Tu mu se oř provali

a sobě jednu nohu zlomi,

nemože na něm dále jedti,

[1125] sedě, nevěda sobě co zdieti,

až uslyše hlas panenský,

křičiec velmi veliký

a čím déle tiem blížejí.

K němu jeden bliz klusaje,

[1130] pannu za vlasy držieše

a bičem ji velmi tepieše.

Takž přijide až k němu,

vece Tandariáš jemu:

„Učiň pro všechny panny i panie,

[1135] odpust vinu této panně.“

Čímž jeho viece prosieše,

tiem ji on viece tepieše,

řka: „Jest liť žel, pomsti toho.“

A on vece: „Nám nerovno,

[1140] ty jsi na koni a já pěš.“

Tento skoči s koně spěš

i vece: „Toť po tvé vóli.“

On vece: „Věz, žeť nikoli,

ač bohdá nebudeš mieti

[1145] této panny viec v tvém jetí.“

Takž toho ihned useda

a on se jemu na milost da

i poče tázati jeho:

„Coť jest učinila panna zlého,

[1150] že s ji bil tak nemilostivě?“

„Téžť panna povie tobě,

žeť sem jí zdávna slúžil

a svój život pro ni trudil

a ona ze mne svój klam.

[1155] Otec jejie přál mi jie sám,

jest králova urozenie

a já kralovic této země.

I nesl sem ji sobě sám,

toť sem jí učinil pro jejie klam.“

Kapitola třímědcítmá

[1160] Tandariáš tak vece:

„Móžeť to býti lehce,

chciť tomu, aby kuoň dal

a pannu donesl, kde si ji vzal.“

Panna mu se hrdla chváti,

[1165] řkúc: „Nerodiž mne jemu dáti,

rúče raději mě zabi,

toť já tvé milosti pravi.“

Takž také da jemu vše znamenie

i posla jej u vězenie

[1170] k Floribelle, panně krásné.

A když přijide ku panně ctné,

povědě jí všecko rozkázanie

a panna da jemu milé vítanie.

Panna jeho míle otáza,

[1175] kde jemu kuoň nohu zláma

a kdežto v které práci byl,

aby jie to pověděl.

Tuž jej tři dni ctila,

a pak jej z vězenie pustila.

[1180] Tandariáš pannu nesa

k otci, když vyjede z lesa,

uzře jej jedno knieže,

jenž byl v nešlechetné mieře.

Ten mějieše lida branného

[1185] šedesát a přípravného.

Spatřiv toho ji nesúce

pannu, k svým sluhám vece:

„Já vezmu onomu ženu.“

Všichni vecechu jemu:

[1190] „Snad jej dřiev musíš zabiti,

nežliť dá k tomu přistúpiti.“

On vece: „Ktož mi nepomóž,

brzoť zabit býti móž.

Nechciť bez nie vždycky

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).