[89r]číslo strany rukopisuvelmi k Jezukristu podoben, že mnozí, mniec Krista, jeho milováchu. Proněžto když židé chtěli Ježíše[ko]Ježíše] gezieſſe jíti, bojíce se, by se o svatého Jakuba neomýlili, od Jidáše za znamenie políbenie vzali. O tom také píše svatý Ignacius, jenž byl list svatému evanjelistovi poslal, v tato slova řka: „Zdá liť se to zápodobné, abych do jeruzalémských vlastí přišel a tu svatého Jakuba, jenžto slove Spravedlivý, ohledal? Neb jakž praví, velmi jest podoben k našemu spasiteli, jako by jeho bratr vlastní byl. Jehožto když bych uzřel, jako bych na svéj postavě Ježíše[kp]Ježíše] Gezieſſe viděl.“ Slul jest také svatý Jakub Spravedlivý, neb jakož praví sv. Jeroným, tak jest byl všech svých činuov svatého příklada, že všichni žádáchu jeho viděti, ktož by spieše k němu přistúpě, mohl se rúcha jeho dotknúti. Tehda jest také všeho utrpenie byl a všelikého pitie, jímž by se člověk opiti mohl, nikdy nepil, masa nikdy nejedl, hlavy a brady nikdy neholil, lněného šatu na sobě nikdy nenosil. A tak mnoho na svú kolenú padaje, bohu se modlil, až jemu koleně jako dřevo ztvrdly. A chtí tomu někteří, že jsú jemu svatí apoštolé pro jeho svatost té cti popřieli, že jest najprvní[kq]najprvní] nayprwnye ze všech apoštolóv mši slúžil. A tak o něm píše