[80v]číslo strany rukopisuve jmě svaté královny kostel v Pražském městě učinil, jakž byl v tom svém pobiezení matce božie u Moravě slíbil. To ten božie muž z prvních české země kniežat byl, jenž jest boží domy zakládal, kněží z žákovstvem i s duchovními k božie službě připósobil. A potom s svú hospodyní svatú Lidmilú měl tři syny a tři dcery. Jakžto jemu byl svatý otec Metudius předřekl, že jeho pokolenie ve všem dobrém mocně mělo se vzploditi. A zatím s velikú ctí ten vévoda své dni vyved, bohu se poručiv, skonal. A miesto jeho syn jeho Spytihněv české kniežetství přijal. Ten také jako i otec kostelóv kněží viery křesťanské povýšiv, skonal a bohu se dostal. A miesto něho Vratislav, otec svatého Václava, v Čechách kniežetem byl. A ten jest ve jmě svatého Jiří duchovním pannám na pražském hradě klášter učinil. Zatím svatá Lidmila po svého hospodáře smrti v čistotě až do skončenie přebývala, bohu snažně slúžiece, své tělo posty, klekáním, modlitbami i rozličnými činy trudila, v skutciech milosrdných mile pro hospodina kněží i pútníky krmíce, nemocným i jatým, strastným i potřebným alnužnu dávajíc. Takže muož býti nazvána „stkvúcie hvězda“, ješto jest svých svatých příkladuov svými světlými poprslky všecku českú zemi osvietila. A jenž svatá Lidmila v svém poručenství[jp]poručenství] poruczenſtwie vnúčka svého, svatého Václava, mějieše, toho jejie cti nemilostivá pohanka závidiec, na svém