[80r]číslo strany rukopisuv Jezukrista a v ducha svatého, jenžto jest osvietil všech věrných duše. A to mi učiň netoliko pro tělesného zbožie radost, ale pro spasenie duše i těla z bohem navěky přebývanie.“ Tu řeč svatú české knieže uslyšav, ducha svatým posílením snažně požádal, aby jeho arcibiskup pokřtil. A když bylo nazajtřie, vida svatý otec Metudius tohoto kniežete ustavičnú žádost, jeho se třmi sty sluhami, ješto s ním byli přijeli, pokřtil. A tu se v svatéj vieře potvrdil, jednoho kniežete, jemužto jmě bylo Kaik, s sebú pojem, do Čech se vrátil. A kostel ve jmě svatého Klimenta nad tím hradem, ješto Hradišče slove, učiniti kázal. A to knieže starostú učinil. A zatiem lid české země též spoře svatú vieru přijímal. A potom po malých dnech svatý otec Metudius do Čech přijel a milú svatú Lidmilu se mnohými jinými pokřtil. Skrze něžto svatá viera v české zemi mocně se jest zplodila. To vida diábel, ano se z jeho moci duší množství zproščuje, české pány proti kniežeti vzbudil. A pro křesťanskú vieru to věrné knieže z české země vypuzen. Proněžto ihned se pozdvih, k králi Svatoplukovi a k biskupu Metudiovi jel. A tu poctivě od nich přijat, některý čas s nimi byl. Ale jenž lidské lsti zlost na čas pozbuzejíc, dlúho trvati nemuože, v české zemi starší páni opět zase svého vévodu se ctí jsú přijali. A on vrátiv se,