[32r]číslo strany rukopisuzbožie, kteréž ste prodali, a buťež na tomto světě bohati v dobrém bydle, abyšte na onom světě u věčné chudobě byli.“ I poče jim sv. Jan o potupě tohoto světa a bohatství mnoho praviti. V túž hodinu, když tak sv. Jan mluvieše, aj, ponesechu jednoho mrtvého, kterýž se byl před sedmdesáti dni oženil. A ta matka toho mrtvého, vdova, s jinými přáteli padši před sv. Janem, proséci, aby jakož jest Druzianu vzkřísil, takéž i toho. Tehdy, jak sv. Jan zaplakal a bohu se pomodlil, tak ihned mrtvý ožil. Jemužto ihned sv. Jan přikázal, aby oněm dvěma o poručenství[dj]poručenství] poruczenſtwie sv. Jana, ješto byla odstúpila a k zboží se navrátili, jim pověděl, kterak sú slavnú odplatu ztratili. Tehdy on na tom miestě počal jim praviti o divných věcech onoho života. A zvláště k nim vece: „Ó, přehubená člověky, kterak ste daleko zablúdili, viděl jsem anjely vaše, ani pláčí, a diáblové se radují! A neviete, co ste dobrého ztratili, radost a příbytek přeslavný, v němž ste měli býti na věky, toho ste hanebně a šeredně chybili a chvácete se tohoto šeredného a hozného příbytka, kterýžto sem já viděl i ohledal. Tmy přemnohé. Červ, jenž vždy srdce člověčí hryže, a tenť vás čeká. Oheň na věky horúcí. Studenost nevýmluvná. Diáblóv přehrozné vidění, pláč