[30r]číslo strany rukopisupovýšil, jenž jest své svaté tělo z čisté děvice břicha[dd]břicha] brzicho připravil, ten jest svatému rytieři nebesa otevříti ráčil. Náš milý Ježíš Kristus ráčil jest svatého Ščepána darem milosrdným obdařiti. S nebes spasitel na zemi sstúpil, skrze též milosrdenstvie sv. Ščepán na nebesa vstúpil. Ó, převeliká moci našeho milého spasitele! Ukázal světu své matky div věčné čistoty. A takéž jest ukázal svého rytieře dobrotu. A jakož jest matky božie čistota věčná, nikdá porušenie nemohla trpěti. Takéž v tomto svatém rytieři Jezukristovo milosrdenstvie, kterak koli jeho mučili, nemohlo nikdy pohasnúti.“ Také píše sv. Augustin {to jest řeč svatého Fulgentie}marginální přípisek mladší rukou, že buoh skrze svatého Ščepána mnoho divuov učinil. A zvláště šest mrtvých od smrti vzkřísil a mnoho nemocných uzdravil. A to sobě v obyčej lidé pro náboženstvie byli vzali, že na oltář svatého Ščepána kvietí kladli jsú. A odtud vezmúce, když na nemocné položili, ihned uzdraveni byli. A zvláště, když odtud kvietí vezmúce, jedné slepé ženě na oči položili, ihned na tom miestě prohlédla a sv. Ščepánu poděkovala. Téhož dne v Římě u cesty Apia skončení sv. Dionysia papeže, jenž věrným učením za ciesaře Claudia jasen jsa se prosvietil. Téhož dne Mariana, muže, jenž za ciesaře Marciana vítěz[30v]číslo strany rukopisustvie mučedlníkového v Římě dosáhl jest. A jiných mnoho svatých.
De sancto Johannecizojazyčný text
Svatý Jan evanjelista, jehož jest zvláště miloval Ježíš, po těch časích, když jest spasitel svuoj svatý slib splnil apoštolóm a jim ducha svatého s nebe seslal a když se apoštolé po světě rozešli, tehda sv. Jan odtad se pozdvihl a do té vlasti, jenž Azia slove, šel a tu svatú vieru vzplodil, mnoho kosteluov kázal nadělati. To ciesař Domicianus uslyšav, kázal jeho do Říma přinésti. A když sú jej přinesli, kázal jeho v kotel vrúcieho oleje vsaditi, aby jeho tak zahubil. Ale jakož buoh ráčil, beze všeho úrazu odtad vyšel. To ciesař uzřev, že od božieho slova přestati nechtěl, kázal jeho na jeden daleký ostrov, jenž Patmos slul, v moři zanésti a tam jeho nechati, aby hladem umřel. A když sú ho tam již samého posadili, on tam sám přebývaje, knihy veliké popsal z přikázanie Jezukristova o budúcích[de]budúcích] buducziech tajných věcech a o súdném dni a o Antikristovi. Jenž slovú ty knihy Zjevenie sv. Jana. A toho léta, když ten ciesař Domacianus umřel, a což za něho bylo ustaveno, po jeho smrti vše bylo odvoláno. A tak, jakž jest byl svatého Jana s hanbú zahnal a vypověděl, takž se zase do Efezu s velikú ctí vrátil. A tu lidé proti němu vyšedše, bohu i jemu
