[119r]číslo strany rukopisuhřiechóv a přijal svaté pokání. Ale mnozí pohřiechu takového pokání netbají činiti a plniti obmeškávají, a proto v těžký hněv božie upadují a přicházejí. A potom zajde nemoc a snad smrt, a tak zemrú v hřiešiech, pokání svatého nesplnieše, i podáni budú k súdu božiemu. O takových mluví[qb]mluví] mluwie apoštol sv. Pavel řka takto: „An divicias bonitatis eius, et paciencie, et longanimitatis eius contempnis.“cizojazyčný text[139]R 2,4 „Zdali bohatstvie dobroty jeho neboli pokory jeho a jeho věčnosti nevědomě vzhrdáš?“ A zda nevieš, že dobrota jeho připravuje tebe ku pokání? Ale podlé tvé zapeklosti a nekajícieho[qc]nekajícieho] nekagieczieho srdce svého pokládáš sobě lehce hněv boží a spravedlivého súdu jeho, jenž zjeven bude den súdný, toho ty netbáš. A protož znamenaje to a pamatuje každý člověk hřiešný obyčejem a příkladem téjto svaté panie Maří Majdaleny, dokovadžs živ a zdráv, čiň každý rád svaté pokání za své hřiechy a najdeš milost u pána boha, jakož ona jest nalezla, a uchováš se budúcieho súdu a hněvu božieho, jenž přijíti na den súdný všem hřiešným nekajícím lidem. Druhú milost učinil jí pán buoh, když jí jako kající všechny jejie hřiechy odpustil. O takové milosti psáno v knihách Ecclesiastes: „Quam magna misericordia Dei et propiciacio illius convertentibus ad se.“cizojazyčný text[140]Sir 17,28 „Ó, kterak veliké milosrdenstvie