[107v]číslo strany rukopisudivóv svými čáry jednal, někdy činil, že se had měděný hýbal jakžto živý a že se modly kamenné smály, i sám také a též diábelskú mocí u povětří[np]povětří] powietrzie létal. A svatý Petr protiv tomu božskú mocí nemocné uzdravoval, slepým zrak dával, diábly vyháněl a mrtvé křiesil. I řekl jest svatý Petr lidem, aby se jeho varovali. A tak, že lidé byli roztržití, jedni s Šimonem čarodějníkem, druzí s svatým Petrem stáli. A uslyšav to Nero ciesař, káže toho čarodějníka Šimona před se přivolati. A když před ciesaře kročí, počne svú tvář měniti, že jednak jako mládenec, jednak jako starý člověk proměňováše[116]část slova škrtnuta a mladší rukou přepsáno na „proměňoval“ se. Pak znamenav to Nero ciesař, měl jeho za pravého syna božieho. Ale svatý Petr protiv tomu pravil, že by byl lživý a nečistý čarodějník, jenž lidi klamá a na všem jest protivník boží. Tehda ten čarodějník jde k ciesařovi i die jemu takto: „Slyš mě, milý ciesaři, jáť sem syn boží, jenž sem z nebe stúpil, až do sie chvíle měl sem protiv sobě nepřietele Petra, jedno jeho samého, než jižť se jeho zlost množí, žeť i Pavel s ním káže Kristovu vieru. A protož nepomyslíš li o to některak o jejich bezživotí[nq]bezživotí] bezziwotie, jistě to věz, žeť královstvie tvé zahyne. Pak nazajtřie svoláni byli obapolně před ciesaře, svatý Petr i ten čarodějník, i budú se přemítati a hádati rozličnú řečí. I die