[Sbírka kázání založených na legendách]

Moravský zemský archiv (Brno, Česko), sign. G 10, č. 456, 195 fol. Editoři Janosik-Bielski, Marek, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

do svého se stanu vrátil. Tehda opět hlas dietěcí zvola. A on vyšed, opět nižádného nenalezl. Až třetie hlas přišel řka: „Přenes mě, Kryštofoře!“ Tehda opět Kryštofor vyšed, pěkné děťátko na břehu nalezl. To dietě poče ho prositi, aby ho přenesl. A když to dietě Kryštofor podjem, podpieraje se žrdí, přes vodu je nese, poče vody přibývati. A to dietě poče velmi těžké býti. A čím dále v řeku bředieše, tím vody vždy viece přibýváše a to dietě vždy se obtěžováše, takže Kryštofor se vždy utonúti zbáváše. Tu nesnadně na břeh přišed, dietě na zemi posadiv, vece: „Robátko, velmis mě bylo nebezpečna učinilo a zdá mi se, jako bych vešken svět na sobě nesl, že by mi nebyl tak těžek.“ K němužto dietě vece: „Netolikos vešken svět nesl, ale toho, ješto vešken svět stvořil, nesl jsi na sobě. Jáť sem Kristus, král tvój, jemuž ty túto službú slúžíš. Aby tomu lépe věřil, před svým stanem svú žrd vsadieš v zemi a nazajtřie najdeš, anať zkvetla a ovoce dala.“ To řekši dietě, i pominulo. A tak svatý Kryštofor nalezl, jakž jemu bylo pověděno, a na téj žrdi nazajtřie ovoce palmové nalezl. Potom šel do vlasti Licie do města, jemužto Samon dějí; tu jich jazyku nerozuměje, hospodina poprosil, aby jemu téj řeči rozum dal. Na tom ho buoh uslyšal. Tu svatý Kryštofor šed tam, ješto pohané křesťany mučiechu, poče křesťanóv u boze potvrzovati. V tu dobu jeden súdce stoje u vysoké stolici, po líci jej udeřil. Vece k němu Kryštofor: „Bych nebyl křesťanem, ihned bych se nad tebú pomstil!“ Tehda svatý Kryštofor jednu žrd vzem, v zemi ji vstrčil a boha poprosil, aby pro potvrzení viery křesťanské hospodin svój div učinil. Tehda ihned ta žrd rozkvetla, proněžto osm tisíc lida v buoh jsú uveřili. To král téj země uslyšav, dvě stě rytieřóv poslal, aby jej sviežíc předeň přinesli. Ti rytieři předeň přišedše, nalezli ho, an se bohu modlí, a tu mu nic řéci nesměli. Tehda král poslal druhých dvě stě rytieřuov, na něž se svatý Kryštofor ozřev, vece: „Co hledáte?“ K tomu oni vecechu: „Král nás poslal, abychom tě sviežíc k němu přinesli.“ Vece k nim svatý Kryštofor: „Netak bude, ale já s vámi puojdu.“ A tu, jdúce spolu, všecky ty rytieře na vieru obrátil a jim sobě ruce opak svázati kázal. A když před krále přijde, velikú úžestí král se s své stolice svalí. A tu jeho sluhy nahoru vzvedše, opět na stolici posadichu. Tehda král poče jeho tázati, kterak by mu jmě bylo, s které by vlasti byl. Odpovědě sv. Kryštofor: „Prvé, než sem se křtil, řiekali mi Reprobus. Ale již mi řiekají

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 7 měsíci; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).