vlastech židovských až do končin země. Ale že ižádný svědek nemuož býti, než ktož vidí a uslyší, ten svědčiti bude. Protož má některý volen býti z vás, kterýž jest viděl divy ty, kteréž jest Kristus činil.“ To svatý Petr pověděv, s povolením jiných apoštolóv povstali sú dva s sedmdesáti se dvú menšiech učedlníkóv. Jednomu říkali Jozef, jemuž příjmí Spravedlivý, a druhého svatého Matěje. A tak ty dva mezi sebú postavivše, k bohu prozbu učinili řkúce: „Ty, milý pane, ješto najlépe srdce člověčie znáš, rač ukázati z těchto dvú, kterého ráčíš sobě zvoliti v tento apoštolský úřad, kterýž Jidáš šeredně jest ztratil.“ To řekše, dali jsú losy mezi ně, i padl jest los na svatého Matěje, i přijat jest v počet dvanácti apoštolóv. Jest otázka, kterací sú to byli losi. Praví svatý Dionysius, že jest byl paprslek, kterýžto s nebes pocházeje, nad svatým Matějem s velikým pramenem svietieše, skrze nějž bylo to dáno znáti, že jeho buoh apoštolem zvolil. Potom po rozeslání apoštolském svatý Matěj apoštol, po židovských školách slovo božie káže, veliké divy činil a mnoho židuov i pohanóv na křesťanskú vieru obrátil. Závidiece jemu ti židé v tom, křivé svědky proti němu vyvedše, mnoho naň zlého vymyslivše, jeho jsú ukamenovali. A když jeho kamenováchu,