na to andělé boží řkúce takto: Bratr tvuoj Gundoforus, ten tím vzhrdal a učinil se toho neduostojný, než jestliže v tom chceš bydliti, budem boha za tě prositi, že tě z mrtvých vzkřísí a že to od svého bratra vykúpíš, jedno že jemu ty penieze zase navrátíš, jakož je svatému Tůmu vydal. Neb se bratru tvému zdá, že by ty penieze zle byl naložil.“ A když to vidění a ty věci bratru svému vypravi, tehdy ihned běží rychle k žaláři, proše sv. Tůmy za bratra svého, aby jemu to odpustil a milost u milého boha uprosil, a složiv okovy s něho, vypusti jej z vězení a bude ho prositi, aby rúcho drahé od něho přijal. Ale svatý Tůma nechtieše toho učiniti a toho rúcha vzíti, a když z žaláře vyšel, tu pak král Gundoforus šel protiv němu, a padna k jeho nohám, i bude prositi smilovánie. I die jemu sv. Tůma: „Mnohoť vám pán buoh dobroty a milosti ukazuje, že vám tajemstvie své zjevuje. Protožť radím váma – věřte v milého boha a dajte se pokřtiti a budete účastni království jeho nebeského.“ Potom die jemu Gad, bratr králuov, takto: „Viděl jsem tu sien a ten palác, kterýžs bratru mému udělal; rád bych jej u něho zase kúpil.“ Odpovie jemu sv. Tůma řka: „Toť jest na tvého bratra vuoli, chceliť ho on tobě dopřieti.“ Die král bratru svému: „Milý bratře, nechť mně ten zuostane a apoštol udělá tobě jiný. A