dovodila, že všichni divili sú se múdrosti jejie. A potom die jemu řkúci takto: „Bez potřeby tuto obec a tento zbor svolati jsi kázal k bláznovému následování diábelskému. Než když by ty stvořitele svého, pána všemohúcieho poznal, jenž mocí svú svatú stvořil nebe, zemi, slunce, hvězdy, měsiec a jiné všechny věci, což jich jest na tomto světě, a tak by ty těchto diábelských modl nechal a jeho by samého následoval a jemu by se samému modlil. Neb aby věděl, žeť viece bohuov není než jedinýť jest mocný buoh, jenž všechny věci svú božskú mocí zpravuje a jedná, a podlé toho muožeš dobře seznati, kto jest mocnějšie: ten li buoh, kterýž všecky věci z ničehož stvořil, čili tvoji bohové, jenž ho poslušni býti musejí?“ A když jemu tak o mnohých nebeských věcech a zvláště o narození syna božieho múdře a rozumně vymluvila a ciesař jie k tomu neuměl nic odpověděti, než dívaje se jedno jejie kráse, druhé jejie múdrosti a výmluvnosti, die k ní takto: „Děvečko, ponechaj těch řečí, nemuožemť nynie na to odpovědi dáti, než když těchto věcí a služby našich bohuov dokonáme, tehdať také na tvú řeč dobře odpověd dáme. Slyšeli sme výmluvnost a múdrost tvú a podlé toho pokolenie tvé, jakého jsi rodu anebo odkuds pošla, chtěli bychom také rádi věděti jméno tvé.“ Odpovie jemu svatá Kateřina řkúci takto: „Jméno mé, toť jest nazváno Kateřina, a bychť se urozením svým velebila neboli chválila, tohoť učiniti