A byli poddáni pohanóm a museli slušeti pod ciesaře pohanského. A tak židé domnievali se, že milý buoh zase jim navrátí královstvie židovské a že jim dá krále mocného, kterýžto vyjme je z moci pohanské. Ale milá panna Maria nedomnievala se tak jako tito židé. Ale ona jest věděla z ducha svatého, jaký to král bude, pán Ježíš, že bude král nebeský. Jakož milý pán Ježíš sám řekl jest Pilátovi, když jej Pilát tázal: „Jsi li ty král židovský?“ Nezapřel milý pán Ježíš, že by králem nebyl. Ale řekl jest {pán Ježíš}marginální přípisek mladší rukou: „Královstvie mé nenie z tohoto světa. By bylo mé královstvie s tohoto světa, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl od židuov na smrt vydán.“ A proto židé viece jej měli v nenávisti, že jej chtěli před králem udělati, vidúce jeho velikú svatú moc. Nebo když ráčil milý pán Ježíš a komuž ráčil, ukázal se velmi dobrotivý a mocný, jakožto učinil židóm, když jsú onu ženu přivedli před jeho svatú milost, popadenú v cizoložství, a kterak sú se tu všichni ukradli od jeho svaté milosti, že jediná ta žena sama jest byla ostala před jeho svatú milostí. A podruhé byl se jim ukázal mocný, když jest byl přišel do Jeruzaléma do chrámu, když jest jim převracel stolice prodavačóm a kupcóm a kdež jest jim byl rosypal penieze. A vymrskal je ven s chrámu řka: „Duom muoj duom modlitebný nazván bude, a vy ste jej učinili jeskyní lotrovskú!“ Tu jest okázal svú svatú moc, že žádný jemu jediného slova řéci nesměl. A