když potom skrze svaté pokánie vyhnán byl, tehda ten hřiech, jehož se usty dopustila, zase odehnala, když nohy milého Krista usty svými pokorně líbala. Čtvrtý diábel, lakomstvie, ten vládne a panuje v rukú. A to se shledalo na onom bohatém mládenci, jenž chtieše menšie stodoly zbořiti a větčí ustaviti, řekše k sobě a k svéj duši takto: „Ej, milá duše, hoduj a buď veselá, měj se dobře, však máš mnoho zboží na mnoho let tobě zjednané, netřeba tobě o nic péči míti!“ Ale toho jest nevěděl, jakož jemu potom jest řečeno: „Ó, blázne nemúdrý, i co činíš! Přijdú k tobě čerté a požádají od tebe duše tvéj, a to, což jsi připravil a nahotoval, komu to zuostane?“ A protož znamenaj, jak mocně diábel lidi na tomto světě posedl jest tím hřiechem, totiž lakomstvím. Jakož o tom praví prorok Jeremiáš řka takto: „Od najvětšieho až k najmenšiemu, od najstaršieho až k najmladšiemu, všichni snažili se k lakomství a k tomu jsú přiložili srdce své. Ten také diábel v rukú svaté Maří Majdaleny velice panováše tím obyčejem, že mnoho statku svého marně a nestatečně utracováše, ne k alnužně aneboli k užitku chudých lidí, ale k těmto světským marným věcem rozdávala jest. Ale když takový diábel pokáním svatým od ní vypuzen byl, to, což byla rukama zhřešila, to také rukama zase opravila tehda, když