podobně muož nazvána býti kalich požehnánie. Neb jeho krví jsme vykúpeni a k věčnému požehnání a blahoslavení přijdem. Jakož o tom praví svatý Jan v knihách Tajemstvie božieho řka takto: „Lavisti nos sanguine tuo et fecisti nos Deo nostro regnum.“cizojazyčný text „Omyls nás krví svú od nečistoty našich hřiechóv a zjednals v nás bohu našemu přiebytek a královstvie.“ Toho kalichu, totiž krve milého Krista, kněz, když mši slúží, v sakramentu u oltáře účasten bývá, kdyžto krev milého Krista v sakramentu posvětí a přijímá. A netoliko kněz účasten jest přijímaní téj svátosti, to jest krve syna božieho, ale také i všecti věrní křesťané, jenž při mši nábožně stojí, účastni jsú skrze vieru. Neb tak věřiece, že jest tu krev božie, přijímají také duchovně. A protož muož každý křesťan rád ke mši choditi a při mši státi, neb jestliže ji nábožně slyšeti budeš, účasten budeš přijímaní těla i krve božie. Takový kalich krve božie přijímal jest milý sv. Jakub s jinými apoštoly na poslednie večeři, kdyžto Kristus vzem kalich poděkoval bohu otci, podal jim řka: „Toť jest kalich nového zákona, jenž pro vás i pro mnohé vylit bude k odpuščení hřiechóm.“ Jest také kalich nebeské radosti, o kterémžto praví skrze proroka v Žaltáři řka: „Et calix meus inebrians quam preclarus est“cizojazyčný text