a ty máš věčného života slova? Skrze to vzvolil jej Kristus u prvé povýšenie, že pastýřem jej učinil stáda svého, na stolici papežovu jej ustavil. Takéž i my, abychom počeli v duchovniem prospievati povýšení, máme sobě nade vše voliti Boha. A to tak bývá, když člověk, jsa dotčen darem Božie milosti, počne, co jest zlé, co dobré, obmýšleti: zemské bydlo a nebeské, věčnú radost nebeskú a ukrutnost hoře pekelného, marnú práci pro tento svět; a komuž by Bóh míl byl, kak by lehko bylo slúžiti jemu; pakli jest jaké utěšenie tohoto světa, jak jest krátké; a jest li co trpěti pro Bóh, i to mine, a dobrý Buoh věčnú odplatú neřku nahradí to, ale přivětší ovšem hojně. A když ty věci obmyslí kto, nemúdrýť bude, neodvrže liť zlého pro dobré, marného pro statečné a nevolí liť nade vše Boha, vida nade vše velebnost jeho. A pakli, vuole Božie, bude ostřéhati súduov jeho spravedlnosti, tehdy jest Bóh již povýšil jeho, vzem jej v syna, vyvedše z lopoty, aby nepracoval pro marnost světa, ale jemu slúžil jedinému a proň nesl práci. A tak die písmo: Dnes jsi volil Hospodina, ať by on tobě byl Bohem, a ty chodil v cestách jeho. A volil tě jest dnes Hospodin, aby byl zvláštní lid jeho, a učiní tě větším nad vešken jiný lid, ješto jej k své chvále stvořil.
Druhé povýšenie svatého Petra, že divy činil, až i z vězenie vyprostil jej Hospodin. Táhněmž i my k tomu povýšení, aby nás vyprostil Hospodin z žaláře a z okov, z obyčeje hřiechóv našich. A toho tudy zaslúžíme, když veliké budem činiti divy; mienímť veliké a rozličné šlechetnosti. Neb divť jest a mohutnost od Buoha člověku přemoci žádosti tělesné a světské a činiti šlechetné činy. Takýť bude vyproštěn z žaláře smrti. Protož každý táhni k tomu, aby činil šlechetné skutky svého stavu v Boží službě, aby zbuda okov svých hřiechuov, byl vyproštěn z žaláře smrti. A toť také sluší věděti, ktož nebude svého stavu činiti skutkóv v Božie službě, netolik obmešká odplatu svú, ale újmu a ztrátu
