jest, aby prázden nebyl, aby v něm Duch svatý bydlil. A Duch svatý nebydlí jen v srdcích pokorných; neb die Hospodin: Na kom Duch muoj odpočine, jediné na pokorném a pokojném, ješto sě třěse před slovy mými? A když Duch svatý bydlí v tom domu, naplní jej, pořiedí, pósobí, vztáhne ode zlého, vzbudí k dobrému, pochotnu učiní pravdu, že bude činiti člověk dobře, ne z bázni pokuty, ale z milosti pravdy. Nenieť dospěšen sám od sebe člověk k tomu, coť sem řekl, ale když svatý Duch v něm bydliti bude, ve všem dobrém bude jej jmieti pomocníkem. Pyšní pak někteří vezmúc hřiechóm učištění, budú úfati sami sobě, by z své vuole svobodnosti mohli dobře živi býti, a tú pýchú vylúčie od sebe Ducha svatého. I bude jako číst od šeředných hřiechóv duom jich, ale prázden všeho dobrého. Nemuožť duom tvój dobrým naplněn býti, ačť jsú i hřieši odpuštěni, jediné darem z milosti Ducha svatého, a tohoť odhoní pýcha. Úfáš li sobě, opustíť tě, dáť tě tobě. Ale když vyjde od člověka ta žádost, jíž zlý byl člověk, chodí, odpočinutie hledajíc; ač sě i vrátí a číst, umeten dóm nalezne, odkavadž vyšla, ale prázden, sedm jiných, horších sebe duchóv přivede. Skrze sedm ve spolce mnohokrát Písmo znamenává; a tak vešken byl Duch odšel, vrátil sě vešken. Ale co jest to: přivede jiných sedm chytřejších sebe. Přiložte mysl, ať k tomu s pomocí Boží řku, což mohu! Duch svatý v komž jest, sedm daruov dává: dar múdrosti a rozumu, rady a síly, věděnie a milostivé mysli a dar bázni Božie. A proti tomu dobrému od Ducha svatého jest sedmero zlé od zlého ducha: bláznovstvie a blud, neopatrná smělost a rozmařelost, nevěděnie a nemilost a hrdost. Toť jest sedm zlých duchóv, ješto člověk zlým skrze ně bude. Viztež, kterých jest sedm ještě horších! Těchto sedm jest v zjevné zlosti, ale jiných sedm horších jest v pokryté zlosti. Neb pokrytá zlost, licoměrná dvojitá jest nepravost. Zlý jest duch