pokolení a berú rovné diely na zboží, ač sú se rovně k němu nepřirodili, a tak bratřie nebo sestry počínajie prvnieho kolene číslo, ješto se u přirozenie [nazý]text doplněný editoremvá, proti tomu mluvie lidé, avšak to musí pravda býti podlé líčenie pravých mistróv.

Pak bratraňata a sestřeňata počínajie druhé pokolenie, ti stojie na druhém údě ot hlavy čtúc dolóv, a ten slove úd loket. Potom těch bratraňat dětí děti počínají čtvrté pokolenie, a ty také stojí na čtvrtém údě, to jest ten úd, kdežto se prostřední prst s dlaní scházie. Páté děti stojie na pátém údě, to jest druhý článek prostřednieho prstu. Šesté děti stojie na šestém údě, to jest třetie článek toho prostřednieho prstu. Sedmé děti stojie na nehti toho prostřednieho prstu, a ty slovú nehtoví příbuzní. A kteréž dietě mezi nehtem a mezi hlavú, móž se srovnati na rovniem miestě, ti berú také rovnie diely v dědinách i na sboží, a čím jest bližší na pokolení, tiem lépe móže děditi. Ijeden člověk nepojímaj svého příbuzného až do sedmého kolene, nebo jest pokolenie. Avšak jest papež odpustil ženy pojímati u pátém pokolení, ale papež také nemóž ižádného ijednoho práva ustaviti, jímž by to mohl zemského práva pohoršiti.

Pojme li člověk ženu za svého otce života, ješto mu jest rovna na urození, a bude li jmieti s ní syny a umře li on dřieve nežli jeho otec, s ním dědinu rozdělí. Toho člověka synové berú rovný diel svého otce miesto podlé svých strýcóv, avšak všichni berú jedno jednoho člověka diel. Toho se dcerným synóm nemóž státi, by rovné diely brali, leč by nebylo synových dětí.

[M]text doplněný editoremá li který člověk syny a dcery a bude dotud živ, ač syny ožení aneb dcery vdá jedno anebo viece, a on umře a ostaví li viece dcer nebo synóv za sebú a ostaví své ženě nábytek nebo jiné zbožie, jmá li ta mátě z toho nábytku co těmto dáti? My takto pravíme: jestli ten otec bez rozkázanie umřel, takže jest nic neodkázal od toho nábytka, tehdy mají duši jejie diel dáti