Kteří nemají svědkové býti

Ktož co zajímá, ten to platiti jmá, a což slíbí, to má splniti. Pakli by chtěl přieti, ale mají jej usvědčiti, jakož právo jest, ale což se před súdem děje, za to nemají přisáhati ani věrovati, leč by člověku šlo na život neb na některú částku jeho života. A jestliže který člověk hrdost ukáže nad rychtářem nebo nad obecným poslem, ten jest jich každému dvě vině propadl, jichžto jiný každý člověk jedno jednu jmá, a kdež sedm člověkóv k svědectvie berú před súdem, tu mají rychtáře za dva člověky bráti a jeho obecného posla takéž.

Žádný nemóž sobě samému jiného práva dobyti, než kteréž jemu přirozeno jest. Ale móž zlými skutky dobře učiniti, že horšie bude jmieti, jakož potom povieme. Také člověk móž se zamluviti před súdem, že bude horšie právo jmieti, nežli by byl mlčal. Každé dietě obdrží otce svého právo, ač jemu jest rovno urozením.

Ale mají věděti, kto nemóž svědkem býti: ty děti, ješto let nemají čtrnádcti, a ženy, a to pro zvláštní věc, jižto potom povieme, a lotři, jenž sú tak zarytého smysla, že sú na svých přietelech jich vlastnie sbožie vysuzovali, v nichžto sú poručenstvie byli, a toho svým zarytím tak docházeli. A také vzteklí, blázni, slepí, hluší, kletí, němí, psanci, vypovědění, křiví přísežníci i kacieři, kteříž by tiem před súdem usvědčeni byli, ti všickni nemohú svědkové býti.

Umře li kterému otci dietě a vydá li jest jemu sbožie, buď nábytek nebo jiné sbožie, a nemá ani ženy ani dietěte, otec dědí to sbožie, ale ani bratr ani sestra nemóž toho děditi. To jest proto, že jest ot otce tam přišlo. Pakli jest syn jiného sbožie dobyl, nežli jest jemu jeho otec dal, a tu nenie ani vlastnieho bratra ani sestry a dá jemu s dobrým rozmyslem odkázanie, tento dá za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komu chce. Pakli jest o tom nerozkázal, tehdy najbližní příbuzní jmají to sbožie děditi a mají duši její diel dáti, a protože jest to sbožie bratr vydělal a tu nenie ani vlastnieho bratra ani sestry, tehdy to sbožie najblizší po těch jmají děditi i bráti, neb každý člověk zbožie svého přirozeného jest dědic i má právo, což se móž do sedmého kolene, jakož jest napřed praveno.