jediného, jenž nás jest vykúpil svú svatú krví a podlé člověčstvie svého zástojí za ny, aby ijeden z nás nezhynul, ktož veň věřiec. Žádáme snažně, abychom k němu byli připojeni jako zdraví údové k hlavě. A s tebú jsa v jednom témž božství, s tebú i svatým duchem dává nám, za něž chce, abychom prosili, když do konce v jeho vieře svaté a v naději silné a v milosti stojíme. Neb, milostivý otče, vidíš, toho mámy potřebu pilnú, abychom sě vždy modlili, neb sme ne v jednom nebezpečenství pro naši křehkost a lest tohoto světa a chytrost našeho nepřietele vezdajšieho. A protož tebe proši já hřiešný člověk a nestatečný, daj mi takú žádost, ež bych hoden byl uslyšenie, kakž kolivěk já nemohu hoden býti, abych přijal ty dary, za něž proši, ale aby tobě bylo hodno a slušno mně je dáti z svého milosrdenstvie velikého, když bych tak jich žádal. I prošiť, milý otče, za lékařstvie sedmery kostelnie svátosti.

Najprv, aby mi dal vděčnu býti, žes mé hřiechy křstem omyl, což sem jich jměl do té doby, a přivedls mě v jednotu kostela svatého. A také, žes na biřmování znamenal mě svým znamením zvláštím a potvrdil mne, abych bojoval boj duchovní, po němž bych s tebú v tvých sienech odpočinul se všemi svatými tvými. Svátost kněžského řádu, milý hospodine, tak mi daj ctíti, abych pro tebe ve všem, v čemž slušie, byl jich poslušen. Manželstva toho, kteréž znamenává manželstvo zdejšie, rač mi dopřieti, abych byl připojen a přijednán k tvému synu duší i tělem, jímž bych byl přijednán k tobě u věčné manželstvo v čistotě mého těla, v niž sě mám schovati podlé tvého ustavenie. Protož že j’ mně nelze s tebú dojíti té svatby věčné, daj duostojně a tak často přijímati svátost těla syna tvého jediného a s takú poctí i milostí, jakož slušie, skrzěňž bychom, den ode dne veň rostúce, k téj svatbě přišli. Ale že sme roličně sě zšeředili i ješče sě šeředíme v našich hřiešiech, dopřěj i pomoc pokánie zde, abychom tieže potom strádajíc, tebe netrpěli.

Poslednieť svátosti také proši olejě svatého, skrsě níž bych vzal, tvým