České modlitby v tzv. Orationale rožmberském

Roudnická lobkowiczká knihovna (Nelahozeves, Česko), sign. VI Fd 25, pp. 179–221. Editor Hlaváčová Svobodová, Andrea (Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci projektu Grantové agentury České republikyč. 22-28502S Libri precum: Hodinky krále Václava IV. v kontextu laických modlitebních knih.

Při vzniku edice byla použita data, nástroje a služby, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporovanéMinisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

jakž ji svatým křstem znova [obmyl]text doplněný editorem[745]obmyl] doplněno podle návrhu opisu v A, viz pozn. č. 24, ižádné slovo nevyšlo z jejie úst proti tvému přikázaní. A řečeno j’ pravdú syna tvého, die li kto bratru svému blázne, bude vinen ohně muk onoho světa. A také psáno, že běda by i tomu bylo, ješto chvále život jeho, když by bez milosrdenstvie súdil, ale že nepřieliš krutě hlédáš hřiechóv, úfáme nalésti u tebe odpuštěnie svým závinám. A ktož tobě vyčítá své zaslúženie, coť vyčítá než tvé dary? Ó, by sě poznali lidé. A lidé, kteříž sě sveličijí, u boze sě sveličijí. A tak já, živote mój, bože, mého srdce popustě málo, srdce svého, jejie dobrých skutkóv, pro něž radostně děkuji tobě.

Nynie za hřiechy své matky tebe proši, uslyš mě skrze lékařstvie ran našich, ješto jest na dřěvě pnělo, a již na tvý pravici sedě, zástojí za ny, vidě, hospodine, že j’ milosrdně činila a z srdce odpustila dluh svým dlužníkóm. Odpustiž jí i ty dluhy jejie, ač jest v které upadla po obmytí svatého křtu. Odpusť, hospodine, odpusť, prošiť, nevstupuj s ní v súd, nechť přemóže tvé milosrdenstvie súd, neb tvé řeči jsú pravé. A slíbil jsi milosrdenstvie milosrdným, a aby byli, tys jim to dal, jenž jsi milosrden, nad kýmž sě smiluješ a milosrdenstvie ukážeš, komuž budeš milosrden. A naději sě, žes to již učinil, což tebe proši. Ale žádanie mých úst přijmi, hospodine, neb ona, když přišel den rozlúčenie jejie, nemyslila, aby tělo jejie bylo hrdě přikryto ani hrdého pohřebu žádala ani tbala, by v rovu svých otcóv ležala, nic toho nám nepřikázala. Ale jen by pamět jejie při oltáři tvém byla, toho žádala, jemuž jest, ijednoho dne nechybiec, slúžila, neb jest věděla, že tu podávají oběti svaté. Již jest zhlazeno zapsánie, ješto j’ i protivné nám bylo, již jest přemožen nepřietel, jenž počítaje hřiechy našě, nic nenalezne v tom, v němž sme živi. A kto jemu móž vrátiti krev nevinnú? Kto móž navrátiti to, za něž nás jest vykúpil, k níž výplatě naší v té svátosti oltáře tvého tvá sluha přivázala j’ duši svú svazkem své viery, nikde jie neodtrhni od tvé obrany. Nezasazij sě jí ani mocí ani lstí ten lev a drak. Aniž ona

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).